Biden učinil důležitý krok k potrestání válečných zločinů na Ukrajině a spolupráci s Mezinárodním trestním soudem v Haagu (ICC)
Joe Biden nařídil v srpnu americkým státním institucím, aby sdílely důkazy o ruských válečných zločinech na Ukrajině s Mezinárodním trestním soudem (ICC). Jeho rozhodnutí je malou, ale významnou změnou v poněkud ambivalentním až nepřátelském vztahu americké vlády k tomuto soudu, píše server JustSecurity.org.
Už dlouho je slyšet americké volání po potrestání ruských válečných zločinů, ale teprve nyní přichází Bidenovo rozhodnutí, které takový proces reálně podpoří. Předcházela mu vleklá a složitá mezirezortní debata v amerických institucích o možnostech Mezinárodního trestního soudu vyšetřovat i občany zemí, které se k soudu nepřipojily a neratifikovaly smlouvu o ICC, tzv. Římský statut. To se týká jak Ruska, tak USA. Proti uvedené eventualitě mají Spojené státy a mnozí jejich spojenci a přátelé „dlouhodobé námitky“, de facto od vzniku soudu.
Biden svým rozhodnutím tento postoj americké vlády, který se v minulosti opatrně a obtížně upravoval případ od případu, v tichosti mění. Americká vláda se bude od nynějška aktivně podílet na vyšetřování zločinů během války na Ukrajině a sdílet s ukrajinskou vládou a soudem důkazní materiály, které má k dispozici, například snímky ze satelitů. Díky tomu bude možné s větší jistotou stanovit, jestli ruští velitelé při útoku věděli, zda útočí proti civilním cílům, které nemají žádný vojenský význam, což je podle mezinárodních úmluv zločin. USA jsou údajně rovněž ochotny vypsat finanční odměny na zjištění místa pobytu případných obviněných. Nic z toho dříve nebylo možné.
Nový zákon uvolňuje ještě další omezení, pracovníci mezinárodního trestního soudu nyní mohou vyšetřovat i na území USA, ale pouze v případě vyšetřování konfliktu na Ukrajině a dalších několika případů, kdy ICC vyšetřuje osoby z nečlenských států. Týká se to Myanmaru a Gruzie a ruských wagnerovců v několika afrických zemích. Nadále ovšem trvá zákaz, že USA nepodporují vyšetřování ICC proti americkým osobám. A stejně tak budou Američané nadále vystupovat proti vyšetřování v Palestině.
Na počátku ruské invaze na Ukrajinu poznamenal irský spisovatel Fintan O’Toole v článku pro The New York Review, že konfrontace s Putinem bude vyžadovat oběti ze strany západních demokracií. Napsal, že pro Německo to znamená vzdát se ruského zemního plynu, pro Spojené státy to znamená vzdát se „pohodlí své výjimečnosti v otázce válečných zločinů“, a to připojením se k Mezinárodnímu trestnímu soudu, což by byl akt, kterým by americká vláda hmatatelně „bez výhrad přijala za své, že normy, které uplatňuje vůči Putinovi, platí i pro ni samotnou“. Připomeňme, že minulá, Trumpova, administrativa dokonce vyhlásila sankce proti představitelům ICC.
Dnes jsou USA ochotny přispět k tomu, aby se ukrajinské oběti agrese dočkaly jistého zadostiučinění a spravedlnosti. Do budoucnosti se uvidí, jestli tím definitivně končí éra „výjimečnosti“ Američanů, kteří v pozici „světového četníka“ nejsou sami připraveni strpět stíhání svých občanů za případná porušení mezinárodního práva, jež by jim mohlo hrozit například v souvislosti s mučením při výsleších ze strany CIA po útocích v září 2001, chováním vojenských jednotek v Afghánistánu nebo ohledně vojenské operace v Iráku v roce 2003, již tehdy ospravedlňovali údajnou jadernou hrozbou.
Zdroj: JustSecurity.org, Human Rights Watch, New York Books, OSN – Římský statut (ICC), ICC a Palestina