Potenciální čínská invaze na Tchaj-wan by byla obtížná. Ostrov je chráněn geograficky a přírodou
Stále častěji se hovoří o možné čínské invazi na Tchaj-wan, která by mohla spustit řadu nebezpečných událostí, a to i s důsledky pro celý svět. Není však překvapivé, že Si Ťin-pching s útokem tak dlouho otálel – Tchaj-wan má navzdory své vojenské převaze určitou geografickou výhodu, píší portály Aljazeera a Diplomat.
Pro Čínu je ovládnutí Tchaj-wanu stejně důležité jako pro Rusko obsazení Ukrajiny – nejde jen o rozšíření jejího vlivu, ale také, a možná především, o samotnou image vládce, v tomto případě Si Ťin-pchinga, který stojí v čele Čínské lidové republiky již 12 let. V roce 2049 bude „lidové“ éře 100 let a pro Siho má být sjednocení s Tchaj-wanem podstatou jeho úspěchů. Čistě teoreticky se Čína stále chce sjednotit s Tchaj-wanem „přátelsky“, ale nikdy nevyloučila použití síly. A vzhledem k náladám na Tchaj-wanu obyvatelé ostrova mírovým řešením příliš nevěří.
Čína Tchaj-wanu nikdy nevládla, přesto považuje tuto oblast za odtržený ostrov, který se musí co nejdříve dostat pod kontrolu Říše středu. O této možnosti slýcháme již řadu let, ale kromě použití špionážních nástrojů, jako jsou čínské balóny, nebyl dosud proveden žádný útok.
Tchaj-wan je bráněn přírodou
Důvodů je samozřejmě mnoho, ale jeden z těch důležitějších, který není tak často zmiňován, je čistě geografický. Tchaj-wan je ostrov oddělený od Číny Tchajwanským průlivem. To znamená, že by na něj Si Ťin-pchingova silná armáda musela vstoupit pouze po vodě a vzduchem, a to přináší mnohá omezení.
V nejužším místě je Tchajwanský průliv široký asi 135 km a pro lodě představuje poměrně nebezpečnou oblast. Panují v něm až dvě monzunová období a k tomu je třeba připočíst další extrémní povětrnostní podmínky. To znamená, že Čína má k dispozici jen malý výsek kalendáře, během něhož může připravit invazi – a to umožňuje Tchaj-wancům se na ni náležitě připravit.
Ačkoli 135 km nezní nijak zvlášť impozantně, v praxi by to Číně trvalo týdny a vyžadovalo by to tisíce lodí k přepravě statisíců vojáků. A nezapomeňme, že by to také vyžadovalo přepravu masy vojáků na východní pobřeží Číny, což by nezůstalo bez povšimnutí Spojených států.
Další problém se týká terénu kolem samotného ostrova. Tchaj-wanu dominuje hornatý terén a podél celého pobřeží by Čína měla jen několik pláží nebo přístavů, kde by mohla kotvit s přepravovanými plavidly. S vědomím, že se Čína blíží k jejich ostrovu, by Tchaj-wan mezitím mohl jednoduše zničit své přístavy, což by protivníkovi výrazně ztížilo útok.
Většina západního pobřeží Tchaj-wanu je navíc velmi mělká a široká až 1,5 km. Což znamená, že čínské lodě by musely k přepravě pozemních jednotek používat ještě menší bárky, čímž by se na dlouhou dobu vystavily dělostřeleckému útoku. Východní pobřeží je naproti tomu tvořeno převážně útesy, což prakticky znemožňuje přepravu vozidel po této trase.
Ostrovu také dominuje členitý hornatý terén, což znamená, že 24 milionů obyvatel žije převážně ve velkých městech (jen v Tchaj-peji jich žije více než 7 milionů). I kdyby se Číně podařilo překonat obtíže spojené s dobýváním tchajwanských pláží, měla by obrovské problémy s navigací po ostrově. Boje by se musely přesunout do měst a soustředit velké skupiny osob na jednom místě. To by zase menší tchajwanské armádě usnadnilo odražení útoku. Snaha soustředit útok na Tchaj-pej je však jedním z pravděpodobnějších scénářů – Čína by chtěla co nejrychleji získat kontrolu nad hlavním městem a svrhnout tak vládu. Důležité však je, že ani Tchaj-pej není tak snadno dostupná, neboť leží v údolí obklopeném horami, a ty může tchajwanská armáda využít ve svůj prospěch. Pokud by se hlavní město skutečně ukázalo být cílem čínského útoku. Obránci by mohli zničit námořní cesty a tunely vedoucí do města, čímž by Číňany výrazně odřízli od útočných příležitostí.
To vše je samozřejmě jen teorie a my nevíme, jaké nápady a technologie má Čína v zásobě, jakou taktiku pro případnou invazi v průběhu let vyvinula a podobně. Je však zřejmé, že Tchaj-wan by v tomto boji nebyl zcela bezbranný a „příroda“ je na jeho straně – což může čínskou armádu účinně odradit.