Poškodily sankce skutečně ruskou ekonomiku?
Za posledních šest měsíců sankce dramaticky změnily ekonomické vztahy Ruska s okolním světem. Během tří desetiletí po rozpadu Sovětského svazu Rusko ochotně přijalo principy globalizovaného kapitalismu. I když politické vztahy mezi Moskvou a Západem byly často napjaté, ekonomické vazby mezi nimi zůstaly pevné.
Nyní může tato éra nadobro skončit. Po rozhodnutí Kremlu vyslat vojáky na Ukrajinu Spojené státy a jejich spojenci v Evropě a Asii rychle přistoupili k zavedení bezprecedentních sankcí proti ruské ekonomice. Některá z opatření, která přijali, zahrnují zmrazení téměř poloviny ruských finančních rezerv, vyloučení několika největších bank v zemi z platebního systému SWIFT, zákaz vstupu ruských lodí a letadel do jejich přístavů a vzdušného prostoru, zavedení vývozních omezení pro určité pokročilé technologie a umístění embarga na ruskou ropu a uhlí, píše britská BBC.
Nejednoznačné dopady sankcí
Nový sankční režim zatím přinesl smíšené výsledky. Na jedné straně ruský hrubý domácí produkt (HDP) klesl ve druhém čtvrtletí o 4 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, přičemž se očekává, že pokles ve třetím čtvrtletí zrychlí na 7 procent. Nová omezení dodávek nejen způsobila, že inflace vyšplhala do dvouciferných čísel, ale také podkopala ruské výrobce tím, že je připravila o dovážené komponenty, které jsou rozhodující pro sestavení jejich finálních produktů. Například ruská výroba automobilů během prvních šesti měsíců letošního roku klesla o obrovských 61,8 procenta. Mnoho ruských představitelů připustilo, že bude obzvláště náročné najít náhradu za některé špičkové elektronické součástky, jako jsou mikročipy, které jsou stále v drtivé většině vyvíjeny pomocí západních technologií.
Ruská ekonomika však zatím prokazuje větší odolnost, než mnozí původně očekávali. Inflace začala v posledních měsících postupně zpomalovat a z dubnových maxim 17,8 procenta klesla na srpnových 14,9 procenta. Mezitím ruský přebytek běžného účtu mezi lednem a červencem vzrostl na rekordních 167 miliard dolarů (víc jak 4 biliony korun), což je více než trojnásobek oproti loňskému roku, informuje stanice Al-Džazíra.
Anton Tabakh, hlavní ekonom moskevské ratingové agentury Expert RA, je toho názoru, že ruskou ekonomiku během prvních šesti měsíců nového sankčního režimu podpořily dva faktory. Prvním byl velký nárůst vývozu komodit, zejména energie. Očekává se, že Rusko letos vydělá více než 337 miliard dolarů (více jak 8 bilionů korun) z prodeje energie, což je o 38 procent více než v roce 2021. Druhým faktorem je nárůst vládních výdajů.
Jakou šanci má ruská ekonomika?
Velkou otázkou však je, do jaké míry bude ruská ekonomika schopna v dlouhodobém horizontu projít svou „strukturální transformací“. Dokáže Rusko úspěšně přebudovat svou ekonomiku na nových základech, nebo je odsouzeno k dlouhým letům ekonomického a technologického úpadku?
Podle Chrise Devonshire-Ellise, zakladatele panasijské investiční poradenské firmy Dezan Shira & Associates, existují dva důležité faktory, které by potenciálně mohly hrát ve prospěch Ruska.
První je, že Moskva vlastní mnoho přírodních zdrojů, které jsou zásadní pro širší globální ekonomiku. „Když se podíváte na Rusko, má první, druhé a třetí nejvyšší zásoby na světě prakticky ze všeho,“ řekl. „Od energie po diamanty, sladkou vodu, vzácné zeminy a další nerosty, je to extrémně bohatá země.“
A ten druhý, navzdory svému současnému odcizení od Západu, není Kreml zdaleka geopoliticky izolovaný. „Rusko má některé mocné přátele, jako je Čína, Indie a Írán, a některé stále vlivné známé, jako je Saúdská Arábie, Turecko, Brazílie a velká část Afriky,“ říká Devonshire-Ellis.
Zdroj: BBC, Al-Džazíra