Hoia Baciu v Rumunsku: V tajemném lese se mají údajně ztrácet lidé
Při zmínce o Rumunsku si většina z nás vybaví Drákulu a tajemný hrad Bran. Jenže v srdci Sedmihradska, nedaleko města Kluž (Cluj-Napoca), se ukrývá místo, které je snad ještě záhadnější – les Hoia Baciu. Přezdívá se mu Bermudský trojúhelník Transylvánie a návštěvníky láká nejen svým podivným vzhledem, ale především příběhy, ze kterých mrazí.
Hoia Baciu je poměrně malý les o rozloze zhruba 3 km². Přesto je opředený tolika příběhy, že by vydaly na celý svazek. Už na první pohled působí zvláštním dojmem: mnoho stromů je zde pokroucených do podivných spirál, smyček a jiných nepravidelných tvarů, které jako by popíraly přirozený růst.
Příběh zmizelého pastýře
Své jméno nese les po dávném pastýři, který zde podle legendy zmizel beze stopy i se svým stádem dvou set ovcí. Nikdy po něm nebyla nalezena ani stopa. A podobné případy se prý neomezují jen na dávné časy. V polovině 20. století tu údajně zmizela malá dívka, aby se po pěti letech objevila na stejném místě – v tom samém oblečení, bez známek stárnutí a bez jakékoli vzpomínky na to, kde byla. Tato událost dodnes živí teorie o časových smyčkách, paralelních světech či únosech mimozemšťany.
Paranormální jevy na každém kroku
Mnoho návštěvníků popisuje v Hoia Baciu nevysvětlitelné pocity úzkosti a dezorientace. Někteří tvrdí, že zaslechli šepoty, kroky nebo zahlédli stíny mezi stromy, přestože v okolí nikdo nebyl. Objevují se i fyzické příznaky – škrábance, zarudnutí kůže nebo puchýře bez zjevné příčiny.
Elektronická zařízení tu často selhávají: telefony se samy vypínají, GPS ztrácejí signál a fotoaparáty vypovídají službu přesně v okamžiku, kdy se snažíte něco zachytit. Nezřídka tu dochází i k náhlým poklesům teploty o několik stupňů během několika vteřin.
Tajemná kruhová mýtina
Uprostřed lesa se rozprostírá záhadná kruhová mýtina, na níž neroste žádná vegetace. Ani tráva, ani plevel – jako by zde příroda ustoupila nějaké neznámé síle. Mýtina má průměr zhruba 20 metrů a dodnes zůstává záhadou. Vědecké průzkumy půdy zde neodhalily žádné chemické či radioaktivní anomálie, které by tento jev vysvětlily. Místní lidé věří, že právě zde se nachází brána mezi světy.
UFO a záhadné světelné úkazy
V 60. letech 20. století získal Hoia Baciu mezinárodní pozornost díky fotografiím vojenského technika Alexandru Sifta. Zachytil nad lesem podivné létající objekty – světelné koule a diskovité tvary s jasnými konturami. Od té doby přibývalo svědectví o tajemných světelných jevech: lidé popisovali světélkující koule, náhlé záblesky i pohybující se stíny. Někteří tvrdili, že v jejich blízkosti cítili brnění v těle, zažili výpadky paměti nebo ztratili pojem o čase. I díky těmto zážitkům si Hoia Baciu vysloužil pověst jednoho z nejvýznamnějších center paranormálních jevů v Evropě.
Co čekat při návštěvě?
Pokud vás láká nevšední atmosféra a příslib záhad, návštěva Hoia Baciu rozhodně stojí za zvážení. Les je dnes oblíbeným cílem turistů, dobrodruhů i těch, kteří věří na paranormální jevy. Ať už přicházíte s úmyslem prozkoumat místní legendy, nebo si chcete jen užít tichou přírodu, určitě vás čeká zážitek, na který nezapomenete.
V Hoia Baciu najdete několik značených stezek, které vás bezpečně provedou nejzajímavějšími částmi lesa. Trasy jsou vhodné jak pro pěší turisty, tak pro cyklisty. Některé stezky vedou přímo kolem míst spojených s nejznámějšími legendami – například kolem záhadné kruhové mýtiny, kde podle tradice dochází k nevysvětlitelným jevům.
Pro ty, kdo chtějí zažít les naplno, jsou k dispozici organizované prohlídky, a to včetně nočních výprav – právě za tmy prý les odhaluje svou tajemnější stránku. Průvodci vás zavedou na místa opředená pověstmi o zmizeních a paranormálních jevech, a podělí se o nejzajímavější historky a svědectví.
Ačkoliv je Hoia Baciu opředen mnoha děsivými příběhy, ve dne působí spíše jako klidný lesní park. Pro rodiny, cyklisty nebo rekreační turisty je ideálním místem na piknik, projížďku na kole nebo nenáročnou pěší túru. Vzhledem k rozloze lesa je však dobré mít s sebou mapu nebo aplikaci s GPS.
Zdroje: wikipedia.org, independent.co.uk, Deník
