Sestry Papinovy: Své chlebodárkyně ubodaly a vydloubaly jim oči. Při děsivém aktu použili menstruační krev
Každá práce má své pro a proti, a občas přijdou i neshody s nadřízeným. Sestry Papinovy to ovšem odmítaly snášet, a tak se rozhodly vraždit. Zajímavé ale je, že podle některých lidí se vlastně není čemu divit, jak s nimi okolí zacházelo, bylo totiž šílené.
Sestry Papinovy
Christine byla starší, narodila se roku 1905 ve Francii, a byla to tzv. žena od rány. Nenechala si nic líbit, často měla prořízlou pusu, a dostávala se i do konfliktů. Část dětství strávila v katolickém sirotčinci, a v dospělosti chtěla vstoupit do kláštera. To jí ovšem matka nedovolila, a Christine musela do práce.
O sedm let mladší byla Léa, která také strávila část dětství v sirotčinci, a která byla pravým opakem své starší sestry. Léa byla tichá, poslušná a nekonfliktní, ovšem to možná i proto, že na tom inteligenčně nebyla tak dobře, jako její sestra.
Společná práce
Psal se rok 1926, a obě sestry dostaly práci v rodině Lancelinů, kterou tvořil právník René, jeho manželka Léonie a dcera Genevieve. Až čtrnáct hodin denně sestry vařily a uklízely, a to dlouhých 7 let. Práci odváděly dobře, přesto s nimi René nikdy nemluvil, a jeho žena Léonie jim rozkazy předávala na papírcích. Tím to ale nekončí – podle některých zdrojů byly sestry trestané, a to i za maličkosti. Léonie měla být navíc tak posedlá úklidem, že práci sester kontrolovala tím, že přejížděla bílou rukavicí po nábytku, zda na něm není prach.
Pohár trpělivosti přetekl
Roku 1933 sestrám „přetekl pohár trpělivosti“. Co přesně se ale stalo, to nikdo s jistotou neví. Existují ale dvě teorie. Jednou z nich je konflikt, který byl vyvolán poté, co podruhé, během jednoho týdne, přestala fungovat žehlička. Opravář měl říct, že je vše v pořádku, a tak následně vznikla intenzivní rozepře mezi sestrami a paní domu.
Druhou možností je, že v den vraždy vypadly pojistky. Sestry byly doma samy a rozhodly se, že je nahodí až druhý den. Nečekaně se ale měla vrátit Léonie s dcerou Genevieve, a když zjistila, co se stalo, nastala hádka.
Vražda
Ať už rozepři vyvolalo cokoliv, hádka skončila vraždou. Když paní domu zuřila a nadávala, sestry si to nenechaly líbit. Christine popadla cínový džbán a praštila jím Léonii po hlavě, když se jí její dcera Geneviève snažila pomoci, vrhla se Christine i na ni a vydloubla ji zaživa oči. Když to viděla Léa, udělala to samé i Léonii. Následně měla Christine dojít pro kladivo a nůž, aby útok dokončily.
O několik hodin později se měl domů vrátit i otec a manžel René se svým zetěm. Snad proto, že se kvůli vypadlému proudu nedostal do domu, přivedl na pomoc i policii, a společně tak vstoupili na místo činu.
Oční bulvy byly pohozené kolem, a sestry se v bodání pravděpodobně opravdu vyžívaly, protože krev měla být i na stropě. Těla měla pořezaná stehna a hýždě, a obličeje byli k nepoznání. Podle některých zdrojů měly sestry dokonce na hlavu Léonie nalít menstruační krev její dcery. Policisty ihned napadlo, že i sestry Papinovy budou podobně zmasakrované, a tak začli prohledávat dům. Podle některých zdrojů je policisté našli v pokoji živé a zdravé, nahé, ve vzájemném objetí.
Soud a trest
Sestry Papinovy se ke všemu přiznaly, a velmi rychle znaly i rozsudek. Vzhledem k tom, že mladší sestra, Léa, měla být mentálně zaostalá, dostala desetiletý trest odnětí svobody. Christine měla dostat trest smrti, který nakonec skončil doživotním odnětím svobody. Sestry byly odloučeny, což především Christine nesnášela příliš dobře.
Christine měla bez sestry trpět depresemi, a přestala také jíst. Nakonec zemřela roku 1937. Léa naopak odloučení snášela dobře, po osmi letech byla propuštěna, a pod změněnou identitou žila se svou matkou. Pravděpodobně zemřela roku 1982, ovšem když se roku 2000 natáčel dokument o životě sester Papinových, měl ji producent Claude Ventura najít v hospici. Měla být ochrnutá, a pravděpodobně zemřela o rok později.
zdroj: lifee, dotyk, koule, onlymen