Proces mumifikace: 70 dní v soli. Některé orgány se sušily, jiné se čistily ve víně a vkládaly zpět do těla

Mumifikace můžeme znát zejména ze starého Egypta, kde se tento rituál prováděl zejména u bohatých a vysoce postavených lidí. Jaký byl ale přesný postup, a jak je možné, že se starověké mumie dochovaly až do dnešních dnů? Přečtěte si, jaké praktiky zahrnovala mumifikace.

Mumifikace byla privilegium

Mumifikace byla součástí víry v posmrtný, věčný život, a proto byla vyhrazena jen těm nejvýše postaveným, bohatým a vlivným lidem, píše web Smithsonian. Tento pohřební rituál tak podstoupili faraoni, kněží, politici, členové královské rodiny, a samozřejmě i často jejich zvířata. Mumifikované tělo pak bylo pohřbeno, a spolu s ním i bohatství zemřelého.

Mumifikaci prováděl Anubis

Samozřejmě ne pravý Anubis, jako spíše kněz s maskou Anubise/šakalí hlavou, byl tím nejdůležitějším člověkem během rituálu. Samotný proces mumifikace ale nebyl otázkou několika hodin, dnů, ba dokonce ani týdnů. Podle deníku Dotyk celý proces mumifikace trval minimálně 70 dní, přičemž záleželo na každém detailu. Stačilo totiž málo, a tělo zemřelého bylo znehodnoceno.

Proces

Než na rituál vůbec došlo, tělo zemřelého se muselo důkladně omýt v Nilu. Během mumifikace se nejdříve nosem prostrčil hák aby se vytáhla část mozku. Poté se zemřelý nařízl, a vyjmuly se mu orgány. Většina z nich se vysušila, ale například plíce nebo játra se umístily do speciálních nádob. Srdce se vkládalo zpět do mrtvého těla, které se ještě vyčistilo vínem, a nakonec posolilo, píše web Stoplusjednička. Tím to ale nekončí.

70 dní v soli

Zhruba po měsíci bylo tělo očištěno od soli, a vycpáno. To mělo prostý důvod – rozkládající se ostatky postupem času ztrácely „lidský tvar“, a bylo nutné, aby byl zemřelý co nejvíce podobný svému živému já. O další měsíc později se pak tělo zabalilo do plátna a obvazů, a uložilo do sarkofágu. V té době už minimálně dva měsíce mrtvý člověk byl vysušený, a kromě srdce bylo jeho tělo jen kůže, kosti a písek, kterým se tělo vycpalo.

Amulety a modlitba

Protože celá mumifikace se prováděla kvůli víře v posmrtný život, nesměly chybět ani posvátné amulety, které se během ovazování pokládali na tělo zemřelého. Mumifikace pak byla ukončena modlitbou, a samotný pohřeb už prováděla rodina zemřelého, píše Dotyk. Díky pracnému ale pečlivému postupu se mumie staré přes dva tisíce let stále zachovávají v dobrém stavu, a zajímavé je, že se tím inspirovali i moderní lidé.

Mumifikace není věcí historie

Ačkoliv je mumifikace spojována se starověkým Egyptem, nejedná o nic, co by se provádělo pouze kdysi dávno v historii. Byl zde pokus například o mumifikaci těla V. I. Lenina, Kim Ir-sena a Kim Čong-ila, či Josifa Stalina.

zdroj: Dotyk, Smithsonian, Stoplusjednička