Nepovedený mnichovský atentát: Co zachránilo Hitlerovi krk roku 1939?
Psal se osmý listopad 1939. Nacistický vůdce Adolf Hitler se v mnichovském měšťanském pivovaru sešel se starými příznivci nacismu ku příležitosti výročí neúspěšného pivního puče z roku 1923. Jako každý rok zde měl Führer projev, ovšem letos skončil dřív, aby se mohl odebrat na nádraží a odcestovat do německé metropole. Tímto rozhodnutím si zachránil život…
Bomba v pivovaru
Sloupek, který byl umístěný za řečnickým pultíkem, totiž toho dne ukrýval smrtonosnou bombu, která ve 21:20 explodovala. Výbuch zabil osm lidí a přes šedesát osob bylo zraněno. Hitler byl však tou dobou již připraven na cestu do Berlína.
Je to kuriózní případ, kdy měl Hitler až neuvěřitelné štěstí, které samozřejmě nacistická propaganda využila jako důkaz Hitlerovy ohromující intuice. Co se ale vlastně toho listopadového večera stalo a kdo za tímto nepovedeným atentátem stál?
Zpackaná emigrace
Strůjce atentátu byl v rukou nacistů ještě dříve, než bomba vůbec vybouchla: celníci nedaleko Kostnice zatkli v 20:45 muže, který se pokusil překročit hranice a utéct do Švýcarska. Šlo o truhlářského dělníka Georga Elsera.
Tento třiašedesátiletý muž se posléze při výslechu přiznal, že to on zkonstruoval bombu a umístil ji do mnichovského měšťanského pivovaru s jediným cílem: zabít Adolfa Hitlera, k němuž choval silný odpor. Bohužel však Elserovi nakonec nevyšel ani atentát, ani emigrace…
Proč zabít Führera?
Kdo vlastně byl Georg Elser? Již bylo zmíněno, že byl dělníkem, životem se však protloukal těžce. Často střídal zaměstnání, osobnostně však prý nebyl problémový: byl klidný a uzavřený, miloval hudbu a politicky se víc neangažoval – byl však věrným voličem komunistické strany a současně věřící člověk. Naopak s nacisty měl zásadní problémy…
Rozhodujícím momentem pro jeho rozhodnutí byl podpis mnichovské dohody v roce 1938. Elser tušil, že se zajde dál a rozhodl se, že Hitlera odstraní. Velice brzy znal i místo a čas provedení: k atentátu mělo dojít 8. listopadu 1939 v mnichovském měšťanském pivovaru. Ten začal také důkladně zkoumat a přemýšlet, jak celou akci provede.
Kam se poděl střelný prach?
Aby se dostal k potřebnému střelnému prachu, začal pracovat v kamenolomu, kde jej také kradl. Měl zkušenosti z kamenolomu, kdysi pracoval i jako hodinář, a využil i svých truhlářských dovedností… Celý pekelný mechanismus byl za nějaký čas na světě.
Poté začala ta komplikovanější část: umístit bombu na své místo. Pivnice naštěstí nebyla tak hlídaná, šlo koneckonců o restaurační zařízení a navíc policie dle Hitlerova rozhodnutí z roku 1936 v sále nijak nehlídala – vůdce pronesl, že jej zde pohlídají jeho věrní. Elser tak potají po nocích připravoval atentát na tyrana.
Den D
Adolf Hitler vstoupil do sálu v osm hodin večer. O deset minut později začal proslov, který ale ani ne po hodině ukončil, aby mohl odjet do Berlína. Nedbal ani na prosby přítomných, aby se ještě zdržel a spěchal na nádraží. V Berlíně se měl řešit další postup německých vojsk a Hitler byl na další tažení celý žhavý.
Dobře udělal – bohužel. Zatčený Elser byl nakonec po dlouhém pobytu v koncentračních táborech popraven zastřelením.
Zdroje: KÁRNÝ, Miroslav. Tajemství a legendy třetí říše: (sedm sond do historie). Praha: Mladá fronta, 1983. STEFFAHN, Harald. Hitler. Přeložil Petr OPRŠAL. Olomouc: Votobia, 1996.