Hra o kremelský trůn: Frakce siloviků sílí. Kdo jsou silovici a co mají v plánu?

Přidat na Seznam.cz

Ruská pro-válečná frakce siloviků získává stále více moci. Mezi siloviky se řadí ,,putinův šéfkuchař“ a vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, ale také lídr čečenských hrdlořezů Ramzan Kadyrov, uvedla zpráva Institutu pro studium války. A nejde jim pouze o vítězství ve válce.

V ruském politickém slovníku je silovik osoba, která pracuje v jakékoli státní organizaci, která je oprávněna použít sílu proti lidem. Jsou to například členové ruské národní policie, Federální bezpečnostní služby, nebo Ministerstva spravedlnosti. Termín se používá také pro označení člověka, který přišel do politiky z jedné ze „silovických“ organizací.

Kadyrov a Prigožin – titáni siloviků

Kadyrov i Prigožin nadále zůstávají v Rusku nezávislými osobnostmi. Oba disponují početnými armádami a moc dobře jsou si vědomi, že se Putin bez jejich sil neobejde. Prigožin vládne žoldákům z Wagnerovy skupiny a Kadyrov má zas pod palcem obávané čečenské hrdlořezy.

„Šéfkuchařův“ recept na úspěch

Ruští novináři se Prigožina na jeho ambice v Kremlu často ptají a on vše popírá. Jeho činy však svědčí o tom, že Prigožin aktivně tvoří představu o svém možném nástupu k moci a neustále rozhazuje sítě svého vlivu, uvádí Institut.

Prigožin 6. listopadu potvrdil na Telegramu, že Wagnerova skupina otevírá v Kurské a Bělgorodské oblasti výcviková a řídící centra pro lidové milice, které budou fungovat mimo ruské ozbrojené síly.

Podle Institutu tak Prigožin usiluje o to, aby získal další vojenskou moc, kterou by měl pod kontrolou. Stalo se to po údajném setkání s podnikateli z Kurské oblasti, na kterém hovořili o vytvoření regionální lidové milice, o které Institut informoval 5. listopadu.

Žoldák podnikatel

Prigožin také zdůraznil, že ruští představitelé musí pověřit regionální podniky, aby milice zásobovaly a nemusely se spoléhat na Kreml. Není to poprvé, co Prigožin hovoří o tom, že by měla být těsnější spolupráce mezi podnikatelskou sférou a ruskou vládou.

To pravděpodobně naznačuje, že se snaží rozšířit svou moc a zároveň chce podkopat jednotné ruské operace na Ukrajině. Prigožin také koncem října zahájil v Bělgorodské oblasti výstavbu nezávislého opevnění nazvaného „Wagnerova linie,“ uvedl Institut.

„Putinův šéfkuchař“ také soustavně pomlouvá petrohradského gubernátora Alexandra Beglova a nedávné slavnostní otevření Wagnerova centra v Petrohradě může naznačovat, že se Prigožin snaží proniknout do podnikatelské sféry města.

Kadyrov na válce vydělává

Vytěžit, co se dá z války na Ukrajině, se snaží i další silovik, čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Čečenský lídr a jeho polní velitelé rozvíjejí obchodní sítě na okupovaných územích a obohatili se také o „válečnou kořist“ z Mariupolu, uvádí zdroj Institutu pro studium války.

Institut tato prohlášení nemůže ověřit, Kadyrov se ale chová stejně jako Prigožin, když inzeruje nábor do svých sil a podkopává formální ruské ozbrojené síly. K šíření vlastní propagandy používá svůj Telegram.

Kadyrov například 7. listopadu nabízel vojenské vybavení jednotce v okupované Doněcké oblasti a Prigožin předtím podobně poskytl vybavení ruské jednotce, opět na svém Telegramu. Čečenský vůdce i Prigožin používají sociální sítě jako propagandistický nástroj.

Ambice Prigožina neznají meze

Prigožin si také pravděpodobně udržuje přístup ke klíčovým kremelským představitelům a Centrum ukrajinského odporu dokonce informovalo o jeho neoficiální schůzce s vedoucím Putinovi administrativy Antonem Vainem, s nímž Prigožin údajně diskutoval o Putinově negativním vlivu na ruskou vojenskou kampaň. Takové diskuze se odchylují od Putinova dlouholetého postoje, v němž se Putin považuje za jediného schopného vůdce Ruska. Údajně také vyjádřil nechuť k ruskému vyššímu vojenskému velení, uvedly státní webové stránky Ukrajiny.

Nelze potvrdit z otevřených zdrojů, že k takové schůzce došlo, západní představitelé už ale dříve potvrdili, že se Prigožin už v říjnu přímo obrátil na Putina ohledně vojenských neúspěchů na Ukrajině, uvedla zpráva Institutu.

Zdroje: Institut pro studium války, Státní webové stránky Ukrajiny, Telegram