Eliška Junková: Královna volantu a nejslavnější žena českého motorismu

Přidat na Seznam.cz

Motorismus odedávna přitahoval i ženy. A některé byly dokonce tak smělé, že se rovnou rozhodly začít závodit. Mezi ně patří i česká legenda Eliška Junková, které se bez nadsázky říkalo Královna volantu.

Eliška se ve skutečnosti jmenovala Alžběta

Eliška Junková byla ve skutečnosti vlastním jménem Alžběta Pospíšilová. Narodila se 16. listopadu roku 1900 v Olomouci. Ti, kdo ji znali, o ní říkali, že v té době nic nenasvědčovalo tomu, že se z ní jednoho dne stane uznávaná automobilová závodnice. Je ale pravda, že jednu vášeň měla – cestování. Po studiích začala pracovat ve filiálce Pražské úvěrní banky v Olomouci, kde se seznámila se svým budoucím manželem Čeňkem Junkem. Oba partneři se kvůli přeložení přestěhovali do Brna, kde se Alžběta setkala s Leošem Janáčkem. Také se ale učila jazykům a nějaký čas pobývala i v zahraničí.

Vše odstartovalo Bugatti za výlohou

V roce 1921 se v Paříži o Vánocích setkala s Čeňkem. Oba je na první pohled při procházce za výlohou zaujalo Bugatti typ 29/30, takže začali přemýšlet o tom, že by rádi tento vůz jednoho dne získali. Z části i proto, že Čeněk byl velkým fandou do automobilismu. Aby budoucí Eliška Junková lépe pochopila jeho zálibu, doprovázela ho na závody mezi lety 1922 a 1924. Od roku 1924 do roku 1928 pak zvládla všechny tehdejší 4 disciplíny automobilového sportu. Mezi její největší kariérní úspěchy patří třeba první absolutní vítězství ženy v mezinárodním závodě do vrchu (X. Zbraslav – Jíloviště, 1926), vítězství na I. Velké ceně Německa 1927 na Nürburgringu v kategorii vozů 1,5 až 3 litry nebo XIX. Targa Florio 1928, 5. místo v absolutním pořadí závodních vozů a první v kategorii dámské a nezávislých (netovárních) jezdců.

Má se za to, že v jejím úspěchu jí velmi pomáhala její dobrá jazyková vybavenost. Hovořila nejen německy, ale také francouzsky a anglicky. Také jí nechyběly znalosti italštiny, španělštiny a později také ruštiny.

Závodní činnosti Eliška Junková zanechala po tragické nehodě Čeňka Junka. Motorismu však zůstala věrná celý život.

Zdroj: Novobydžovský čtverec