Co by se stalo, kdyby všechny včely zemřely?

Na Zemi je známo více než 20 000 druhů včel, včetně známé západní včely medonosné Apis mellifera, domestikovaného druhu, který je lidmi obhospodařován již tisíce let. Co by se však stalo, kdyby všechny včely náhle zmizely, zamysleli se na serveru Newsweek.

Podle Scotta McArta, entomologa z Cornellovy univerzity, čelí včely v současné době na celém světě řadě hrozeb, včetně ztráty životního prostředí, parazitů a patogenů, pesticidů, změny klimatu, klesající kvality a dostupnosti píce a v případě domestikovaných včel zejména špatným způsobům hospodaření.

Na rozdíl od toho, co si mnozí lidé myslí, chované včely medonosné nejsou na ústupu. Přesto každou zimu a na jaře dochází k úbytku obrovského množství včelstev. Podle May Berenbaumové z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaign se jejich počet udržuje na relativně stabilní úrovni jen proto, že včelaři stále lépe kompenzují ztráty, což je velmi nákladný a časově náročný proces.

Pokud jde o divoké včely, početnost populace se hůře dokumentuje. Je však zřejmé, že mnoho druhů na celém světě ubývá a některým dokonce hrozí vyhynutí.

Například jedna studie z roku 2017 zjistila, že z více než 4 000 druhů včel, které jsou původní v Severní Americe, je téměř každý čtvrtý mezi druhy s dostatečnými údaji k posouzení (1 437) ohrožen a hrozí mu stále větší riziko vyhynutí. Je důležité si uvědomit, že ne všechny druhy volně žijících včel jsou na ústupu, některé populace zůstávají stabilní, zatímco početnost mnoha dalších se zvyšuje a jsou stále rozšířenější.

Představme si hypotetický scénář, kdy by náhle zmizely všechny včely na Zemi. Jednou z oblastí, kde by to mělo významný dopad, by bylo zemědělství.

„Kdyby včely náhle zmizely, mělo by to hluboký dopad na zemědělství a potraviny, které všichni jíme,“ řekl McArt časopisu Newsweek.

Kdo bude opylovat?

Mnoho plodin je závislých na hmyzích opylovačích, jako jsou včely, vosy a motýli. Pokud jde o počet světových potravinářských plodin, vědci odhadují, že přibližně tři čtvrtiny z nich jsou částečně nebo zcela závislé na opylovačích, zejména na řízených včelách a v menší míře na divokých včelách.

Pokud však jde o celkovou produkci plodin měřenou v tunách, předpokládá se, že na opylovačích je do určité míry závislá přibližně jedna třetina. Je to proto, že některé plodiny pěstujeme více než jiné a mnohé z těch, které se produkují v největším množství – například obiloviny – na nich nejsou závislé vůbec.

„Kdybychom přišli o všechny poddruhy Apis mellifera, přežili bychom, ale museli bychom se více spoléhat na divoké včely, které mají vlastní problémy, a na jiné opylovače,“ řekla vědkyně Berenbaumová týdeníku Newsweek. „Většina ovoce, ořechů a zeleniny by byla dražší a mnohem hůře dostupná, protože by se hůře produkovala,“ dodal.

Pokud mluvíme o ztrátě všech 20 000 druhů včel na světě, stále bychom přežili, protože většina kalorií, které lidé konzumují, pochází z obilovin a obilovin (například pšenice, rýže a kukuřice) nebo z vegetativně množených plodin (například brambor) – takže bychom sami o sobě nehladověli.

Podle Berenbaumové je však opylování včelami velmi důležité – a ve velkém měřítku těžko nahraditelné – pro produkci většiny plodin, které dodávají lidské stravě základní živiny (zejména vitaminy a minerály) a rozmanitost (vzpomeňme na koření a bylinky, stejně jako na povzbuzující plodiny, jako je čaj a káva).

„Takže kdyby všechny včely vyhynuly, možná bychom neměli hlad, ale pravděpodobně bychom byli dost nemocní a nešťastní,“ řekla.

Podle Christiana Krupkeho, entomologa z Purdue University, by lidé bez včel opylujících naše plodiny pravděpodobně přežili, ale náš jídelníček by se musel dramaticky změnit.

„Včely opylují většinu našeho ovoce, ořechů a zeleniny – většinu této služby zajišťují včely medonosné,“ řekl pro Newsweek. „Bez nich bychom museli najít jiný způsob opylování těchto mnoha komodit a ten by byl vždy méně efektivní, což by vedlo k nižšímu množství dražších potravin.“

Robotičtí opylovači

Ačkoli byly vyvinuty některé techniky, které mají nahradit opylovací služby poskytované včelami, rozšiřování těchto metod je náročné.

„Existuje mnoho výzkumných projektů a začínajících společností, které se zabývají robotickým opylováním plodin,“ řekl McArt. „Drony, které vypouštějí pyl z oblohy, malé robotické včely, které se otírají o květy, a dokonce i vozítka rozprašující mýdlové bubliny obsahující pyl, který pokrývá květy.

Některé z těchto technologií prokazatelně zvyšují opylování v malém měřítku, ale žádná z nich není v současné době účinná ve velkém měřítku a žádná není tak dobrá jako včely. Včely jsou prostě v opylování velmi dobré. A divoké včely opylují zdarma! Pokud budeme hospodařit udržitelně, bude práce zdarma. Pokud nebudeme hospodařit udržitelně, bezplatná pracovní síla odejde.

Kromě dopadu na zemědělství je podle McArta zdravé fungování přírodních ekosystémů do značné míry závislé také na opylovacích službách, které poskytují včely a další opylovači. Podle něj je přibližně 90 % suchozemských rostlin při rozmnožování částečně nebo zcela závislých na opylovačích.

„Když se rozhlédnete kolem sebe, je zřejmé, že žijeme v zeleném světě, kde rostliny poskytují základ ekosystémů. Odeberte rostlinám schopnost/účinnost rozmnožování a ekosystémy budou zásadně narušeny,“ řekl.

Včely by možná tolik nechyběly

Podle Roberta Gegeara, profesora z katedry biologie a biotechnologie Worcester Polytechnic Institute, existují dva velmi odlišné kontexty, v nichž včely fungují. Zatímco včely medonosné jsou důležité v zemědělství, v ekologickém kontextu neposkytují žádné důležité služby, řekl.

„Tam jsou konkurenty [původních včel] a naruší systém,“ řekl Gegear časopisu Newsweek.

Kdyby všechny včely medonosné zmizely, nemělo by to podle něj z ekologického hlediska žádný negativní dopad a pravděpodobně by to mělo i pozitivní dopad, protože včely medonosné jsou konkurenty v boji o omezené zdroje – pyl a nektar. Na rozdíl od včel medonosných, které tvoří úly čítající tisíce jedinců, je většina původních druhů včel samotářských.

Pokud bychom však začali odstraňovat původní včely, byl by to významný problém, protože mají jedinečný vztah k původním kvetoucím rostlinám, který podporuje ekosystémy a udržuje je zdravé.

Pokud přijdeme o původní včely, ztratíme včelí rozmanitost. Pokud ztratíme jejich funkční úlohu, která vyžaduje rostliny, které opylují, začneme ztrácet věci, jako je divoká biodiverzita, funkce a zdraví ekosystémů. Protože tyto systémy opylovačů rostlin tvoří základ ekosystémů.

Po ekologické stránce je důležité si uvědomit, že včely jsou jen součástí širšího spektra interakcí mezi rostlinami a opylovači, které zahrnuje i další hmyz a živočichy, včetně much, motýlů, můr a kolibříků, abychom jmenovali alespoň některé.

„Jistě, existuje mnoho rostlin opylovaných včelami, ale to je jen malá část živočichů navštěvujících květy, kteří by mohli fungovat jako opylovači,“ řekl Gegear. „Takže z 200 000 druhů, které navštěvují květy, aby se živily nektarem nebo pylem, je asi 20 000 včel,“ dodal.

To však neznamená, že by odstranění původních včel při zachování ostatních opylovačů nemělo žádný dopad.

„Právě rozmanitost původních rostlin nebo produktů planě rostoucích rostlin, které jsou v daném systému původní, podporuje rozmanitost dalších volně žijících živočichů,“ řekl Gegear. „Jakmile začneme tato spojení odstraňovat, ať už ze strany živočichů, nebo rostlin, nakonec dojde ke kolapsu ekosystému a ztrátě ekosystémových služeb. To jsou věci, které od přírody dostáváme zdarma, jako je například pohlcování uhlíku nebo čištění vody, což vše závisí na zdravých a rozmanitých ekosystémech,“ doplnil.

Zdroje: Newsweek.com