Carl Tanzler: Německý nekrofil, který si vytáhl svou milou z hrobu
Co si představíte pod pojmem „láska až za hrob“? Carl Tanzler v tom měl jasno – zůstal se svou láskou nejen až do konce jejího života, ale i dlouhá léta po něm! Svou milovanou totiž vytáhl z rakve, vycpal ji, a žil s ní dál, jakoby nic!
Carl Tanzler
Carl se narodil roku 1877 v Drážďanech v Německu, později začal kariéru lékaře, a nakonec se z něj stal radiologický asistent. Jako takový o mnoho let později pracoval pro Marine-Hospital Service na Floridě, na oddělení pro nemocné tuberkulózou, kde také poznal pacientku, která mu změnila život.
Maria Elena Milagro de Hoyos
Jednadvacetiletá, mladá a krásná slečna jménem Maria Elena Milagro de Hoyos, to byla pacientka, která měla změnit celý svůj život, i život Tanzlerův.
Psal se den 22. duben 1930, když do ordinace Tanzlera přišla Elena se svou matkou. Elena měla tuberkulozu, a Carl Tanzler se do ní, téměř okamžitě, zamiloval. Tak začala náročná léčba, která ovšem neskončila dobře.
Lékař a pacientka
Tanzler Eleně podával nejrůznější léky, které ji ochotně vezl až domů. Kromě toho byl do ní tak zamilovaný, že jí stále kupoval drahé dárky, rozmazloval ji jako princeznu, a nakonec jí své city i svěřil. Elena z jeho lásky ale nebyla nijak nadšená, ovšem odmítnutí se také nekonalo. Jen o rok později od jejich seznámení ale Elena své nemoci podlehla, a roku 1931 zemřela v nemocnici. Tanzler poté ochotně zaplatil velmi drahý, honosný pohřeb, a dokonce jí dal vystavit mauzoleum. Tím ale romantický příběh nekončí, naopak. Teprve začíná.
Zpět mezi živé
O dva roky později měl za Tanzlerem přijít Elenin duch, který mu měl přikázat, aby její tělo vytáhl z mauzolea ven. Tanzler neváhal, a ač bylo Elenino tělo ve značném stádiu rozkladu, odnesl jej k sobě domů. Tam ho opět zpevnil věšáky a dráty, místo očí použil skleněné oči, a chybějící kůži nahradil látkou namočenou ve vosku a sádře. Z Eleniných původních vlasů vytvořil paruku, a tělo silně navonil parfémy, aby zamaskoval pach hniloby. Nezapomněl ani na oblečení, a tak Elenino tělo oblékal každý den, upravoval jej a snažil se, aby zabránil jeho rozkladu. Takto žil a usínal po boku Eleny sedm let, až si tamní obyvatelé všimli podezřelých aktivit Tanzlera. Těmi mělo být například kupování parfémů a šperků.
Konec konců
Po 7 letech od smrti Eleny se zvěsti a fámy o tom, že Tanzler vykradl její hrob, donesly i k Elenině sestře Florindě. Ta neváhala, a rozhodla se situaci prověřit. Osobně se Tanzlera zeptala, zda jsou fámy pravdivé, a zda její sestra je, nebo není ve své hrobce. Tanzler se dobrovolně přiznal roku 1940, nikdo ale nečekal, že vykradení hrobu byl jen začátek. Po sedmi letech bylo vykradení hrobu a krádež těla promlčeno, ovšem i přesto podstoupil Tanzler odborné vyšetření. Byl uznán za duševně způsobilého a schopného postavit se před řádný soud. Ten byl ale odložen.
Tělo Eleny bylo pohřbeno tajně, aniž by Tanzler znal její místo odpočinku. Ani to ho ale nezastavilo, a po letech, kdy se i znovu oženil, si vyrobil figurínu Eleny v její životní velikosti. Jeho žena ho plně podporovala, a sám Tanzler napsal o svém životě knihu s názvem Fantastic Adventures.
Figurína Tanzlerovi vydržela až do jeho smrti, tedy do roku 1952. Zemřel ve věku 75 let.
zdroj: epochalnisvet, lifee, horrorobsessive, familypedia
