Blanche Monnierová: Vlastní matka ji zavřela na 25 let do temné místnosti kvůli výběru muže
Občas se stane, že se vaši rodiče nesrovnají s vaším partnerem. To se stalo i Blanche Monnierové, která se, podle matky, zamilovala do „špatného“ muže, za což měla být potrestána. Trestem bylo 25 let v temné místnosti, téměř bez jídla a ve výkalech.
Blanche Monnierová
Blanche se narodila roku 1849 ve Francii, vyrůstala v bohaté rodině, a už odmalička byla krásná. V dospělosti, ve svých 25 letech, z ní byla jedna z nejkrásnějších dívek města Poitiers, a svou krásou očarovala i právníka ze sousedství. Netrvalo dlouho a stal se z nich pár, ovšem to matka Blanche, Louise Monnierová, neschvalovala. Láska ale nezná hranic, a tak se Blanche se svým vyvoleným stýkala dál, i přes matčin zákaz.
Trest
Zakázaná láska neměla dlouhého trvání, protože Louise brzy přišla na to, že se zamilovaný pár i nadále schází. Někteří rodiče by možná lásce ustoupili, ovšem matka Blanche nehodlala ustoupit ničemu, a svou dceru naopak potrestala. Dokud si vše nerozmyslí, měla Blanche zůstat zavřená na půdě. To ale Louise nevěděla, jak tvrdohlavá dokáže Blanche být.
25 let v temnotě
Blanche se odmítala lásky vzdát, a tak zůstala zavřená na půdě dlouhá léta. Když se po Blanche po několika měsících začali shánět sousedé, měla jim Louise tvrdit, že její dcera odjela k příbuzným a za studiem, což nebylo u bohatších rodin nijak zvláštní. Pravdou ale bylo, že Blanche nejen, že neopustila město, ale dokonce ani dům, a to dlouhých 25 let.
Během těchto let žila Blanche v naprosté temnotě, bez slunečního svitu. Dostávala jen minimum jídla, extrémně zhubla, a kolem ní se hromadily výkaly a špína.
Dopis
Roku 1901 obdržela policie anonymní dopis. Kdo byl jeho autorem je dodnes záhadou, ovšem možná jej napsal bratr Blanche Marcel, možná někdo ze služebnictva. V dopise mělo být, podle některých zdrojů, napsáno: „Pane generální prokurátore, musím vás informovat o mimořádně závažné události. Mluvím o osobě zamčené v domě madame Monnierové, která 25 let živoří v hnusu a špíně. Ve své vlastní špíně.“
Policisté ale byli na pochybách. Rodina Monnierových byla společností respektována, madam Louise podporovala charitu, a syn Marcel byl skoro právník. Přesto se ale 5 policistů rozhodlo dům prozkoumat.
Záchrana
Když policisté dorazili k domu Monnierových, madam Louise ani její syn Marcel doma nebyli. Poté, co vyrazili dveře, ukázalo se, že v domě byla služebná, která ovšem nebyla schopna vydat ze sebe kloudné slovo. A tak začali policisté prohledávat dům.
Když došli až k půdě, jeden z policistů si všiml dvířek zamčených na petlici. Když se dostali dovnitř, v temnotě policisté rozeznali jen kamna, šňůry s oblečením a nábytek. A samozřejmě silný zápach. Rozpoznali ale také okno, které bylo zakryto kobercem. Poté, co ho strhli, uviděli v místnosti také starý slamník, na kterém se pod dekou schovával člověk. Byla to Blanche Monnierová – extrémně vyhublá, s vlasy dlouhými až k nohám.
Svoboda
Ve svým 50 letech se Blanche dostala opět na svobodu. Když po čtvrt století opět uviděla sluneční svit, měla prohlásit: „Jak je to příjemné býti zase jednou venku„. I přes dlouhá léta v zajetí se Blanche rychle zotavovala, a byla tak schopná policistům sdělit, co se stalo. Policie samozřejmě madam Monnierovou i jejího syna Marcela zatkla, ovšem když Louise zjistila, že se před jejím domem shromáždil rozzuřený dav, dostala infarkt a krátce poté zemřela. Syn Marcel se před soudem přiznal, že on i služebnictvo měli z Louise obrovský strach, a proto sestřino zajetí nikdo neoznámil.
Smutný konec
Ačkoliv se Blanche zdála být ve stále lepším a lepším stavu, její psychické zdraví se do normálu nikdy nevrátilo. Nakonec byla přemístěna do ústavu pro choromyslné, kde také roku 1913 zemřela. Bylo jí 64 let.
zdroj: idnes, lifee, svetobeznik