Anatolij Onoprienko: Vrah, kterému se přezdívá „bestie z Ukrajiny“, vraždil celé rodiny
Možná znáte jméno Andrei Chikatilo. Jedná se o ukrajinského vraha a kanibala, který v minulém století brutálně zavraždil několik desítek lidí. Anatolij Jurjevič Onoprienko sice není tak známý, zato je ale horší verzí zmiňovaného vraha, ke kterému je často přirovnáván.
Anatolij Jurjevič Onoprienko
Narodil se roku 1959 na Ukrajině, a v pouhých čtyřech letech mu zemřela matka. Nějakou dobu vyrůstal s o 13 let starším bratrem, kdy se o ně staral otec a babička. Nakonec šel ale Onoprienko do sirotčince, což ale považoval za zradu, protože jeho starší bratr zůstal s otcem.
Život v sirotčinci a dospělost
Jeho násilnické sklony se začaly projevovat už v sirotčinci, kdy se vyžíval v šikaně slabších. Často také kradl, což bylo později i jeho živobytím. V sirotčinci strávil mnoho let, v dospělosti byl i součástí sovětského námořnictva. Vše se ale změnilo roku 1989, když mu bylo 30 let.
Rok 1989 – vražedná dvojka
Roku 1989 se Onoprienko seznámil se Sergejem Rogozinem. Oba byli zloději, a tak se, ozbrojeni ukradenými zbraněmi, rozhodli vykrádat domy. Jedna loupež ale nevyšla tak, jak plánovali, a tak začala Onoprienkova kariéra vraha. Při loupeži se Onoprienko se svým komplicem rozhodl pozabíjet celou rodinu, tedy pár a celkem 8 dětí. Po této akci se Onoprienko rozhodl osamostatnit.
Štědrý den
Onoprienko zavraždil mnoho lidí, často celé rodiny včetně dětí. Jedna vražda ale mezi nimi vyčnívá, a to vražda sotva tříměsíčního miminka. Tak se stalo 24. prosince 1995, kdy se Onoprienko vloupal do rodinného domu, kde brokovnicí zastřelil pár a dvě děti, přičemž jednomu z nich byly 3 měsíce. Z domu ukradl co mohl, a nakonec založil požár.
Modus operandi
Onoprienko si, díky tomu, že vraždil často brokovnicí, vysloužil přezdívku „Terminátor“. Protože často vraždil děti a kojence, začalo se mu říkat i „Bestie z Ukrajiny„. Jeho „modus operandi“ byl snadno rozpoznatelný – vloupání se do domu, zavraždění všech jeho obyvatel, krádež cenností a nakonec zapálení budovy. Díky tomu měla policie alespoň nějaké indicie.
Nepravý vrah
Policie byla vrahovi na stopě, ale bohužel se spletla. Zatčen byl Jurij Mozola, který byl při výslechu podroben šílenému mučení, které nakonec nepřežil. Vrahem obětí ale nebyl.
Na Onoprienka přišla policie jen náhodou, poté, co ho vlastní bratranec nahlásil na policii, když mu Onoprienko vyhrožoval.
Dopadení
Policie se rozhodla Onoprienka navštívit, když odbdržela oznámení o vyhrožování. Onoprienko policii pustil domů, kde na policisty vytáhl pistoli. Samozřejmě byl zpacifikován, a při následné domovní prohlídce policie našla několik desítek předmětů, které souvisely s vraždami.
Onoprienko se ale rozhodl vše zapřít, tedy alespoň do doby, než s ním promluví (minimálně) generál. Jeho přání bylo vyslyšeno, a tak ho vyslýchal sám generál. Onoprienko tvrdil, že byl nabádán hlasy ve své hlavě, a že je člen nadřazené rasy.
Soud a trest
Roku 1999 začal soud, při kterém byl Onoprienko držen v železné kleci. Byl uznán vinným z 52 vražd, a odsouzen k trestu smrti, toho se ale nedočkal. Ukrajina v roce 1995 vstoupila do Rady Evropy, čímž se zavázala ke zrušení trestu smrti, píše Encyklopedie vrahů. Anatolij Onoprienko tedy dostal doživotí, zemřel na selhání srdce ve veku 54 let.
Několikrát prohlásil:“A zabíjel bych znovu. Jsem Satanovo zvíře!“
zdroj: encyklopedievrahu, extra, denik, serialkillers
