Záporožská jaderná elektrárna se může stát cílem útoku ruské armády. Ministerstvo vnitra ČR vydalo mapu radiačních důsledků pro Českou republiku

Jaderná elektrárna, která se nachází na jihovýchodě Ukrajiny u města Energodar v Záporožské oblasti, vskutku není právě malým zařízením. Tato elektrárna je totiž dle údajů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost z hlediska výkonu první v Evropě a pátá na světě. 

A právě během červnové protiofenzívy Ukrajinců se může stát oblast Záporožské́ jaderné elektrárny (JEZ) dalším nebezpečným cílem útoku s dopadem na životní prostředí, podobně jakým byla nedávná katastrofa po protržení hráze obří Kachovské přehrady.

V mediích se již od začátku invaze pravidelně objevují informace o odpojení elektrárny od sítě, zaminování či ostřelování, z něhož se navzájem obviňují jak ruská, tak ukrajinská armáda. Přitom je jasné, že bez ruské invaze by k potenciálnímu nebezpečí této katastrofy nikdy nemohlo dojít. 

Právě nyní opět razantně vzrůstá riziko možné jaderné katastrofy, která může dát válečnému konfliktu na Ukrajině další bezpečnostní́ rozměr, tentokrát pro daleko větší část Evropy. 

Hranice České republiky jsou od Záporožské jaderné elektrárny vzdáleny téměř 1500 kilometrů, ovšem ani po možném útoku na elektrárnu a následném úniku radiace by podle odborníků neměl být nikdo z českých občanů ohrožen na životě, ani na zdraví. 

Simulaci šíření radiace v případě západních větrů si můžete prohlédnout na fotografii grafu ze studie Ministerstva vnitra ČR. 

Hodnocení reálných radiačních důsledků vojenského napadení Záporožské́ jaderné elektrárny je totiž závislé na konkrétní situaci, tedy na způsobu a závažnosti případného poškození reaktorů a jejich ochranných obalů, funkčnosti různých bezpečnostních systémů a zejména na aktuální meteorologické situaci.

Podle odborníků však platí, že i za případných velmi dramatických okolností by se pravděpodobně po zásahu elektrárny uvolnila jen malá část radioaktivních látek. Pro srovnání v případě jaderné elektrárny Černobyl se jednalo o 5 % palivového inventáře.

Pokud by se situace „opakovala“ nyní v JEZ, bylo by samozřejmě nutné realizovat neodkladná ochranná opatření v podobě evakuace (obyvatelstvo žijící do 70 km od JEZ), ukytí (do 200 km) a jodové profylaxe (do 350 km). Pro území České republiky nelze podle odborníků ani za velmi nepříznivých okolností očekávat radiační důsledky vyžadující přijímání ochranných opatření pro obyvatelstvo. 

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR, Státní úřad pro jadernou bezpečnost