Ruská exilová vláda vyzývá Západ, aby neuznal budoucí výsledky ruských prezidentských voleb

Měsíc před prezidentskými volbami v Rusku, které s jistotou opět vyhraje prezident Vladimir Putin, ruská protiválečná opozice v exilu přiznává, že není schopna ovlivnit jejich výsledky. K tomu ale doplňuje, že vzhledem k tomu, že mnoho ruských občanů je proti válce na Ukrajině, neměl by Brusel po volbách uznat Putina za legitimního prezidenta, píše server The Moscow Times.

„Otázka uznání legitimity voleb je pro Putinův režim nesmírně důležitá a citlivá,“ řekl Vadimir Prochorov, šéf iniciativy Svobodné Rusko.

Ve stejnou chvíli se zdá, že podobný záměr by v Evropské unii mohl mít své následovníky. Řadí se k nim třeba evropský zákonodárce Andrius Kubilius z Litvy. Ten uvedl, že navrhne, aby EU výsledky ruských voleb opravdu neuznala.

Něco podobného se stalo v roce 2020

Diskuse o tom by však měla začít až po volbách, dopnil Kubilius. Jako příklad uvedl neuznání výsledků běloruských voleb v roce 2020 ze strany členů Evropského parlamentu a řady členských států EU, které za jasného vítěze označily dosavadního autokrata Alexandra Lukašenka, spojence Kremlu.

„Kreml se snaží vyslat do celého světa propagandistickou zprávu – že údajně 85 % Rusů je pro Putina,“ řekl ve středu v Bruselu Leonid Volkov, bývalý náčelník štábu zesnulého kritika Kremlu Alexeje Navalného a bývalý šéf Navalného protikorupčního fondu (ACF).

Kreml pověřil regionální úřady, aby zajistily, že 80 % hlasů připadne ruskému vůdci, uvedl loni v létě nezávislý server Meduza. Podle Volkova, který citoval výsledky listopadového telefonického průzkumu mezi Rusy provedeného agenturou ACF, je ve skutečnosti podpora Putina nižší než 50 %.

Jde o signál, že „Putina nelze porazit, pokud nebude poraženo celé Rusko – a to je nepravděpodobné,“ dodal Volkov.

Někteří nezávislí odborníci však metodiku použitou Navalného stoupenci kritizovali a výsledky průzkumu zpochybnili.

Návrh má ale i kritiky

Podle Luca Devigneho, zástupce ředitele pro východní Evropu v diplomatické službě EU ESVČ, však v mezinárodním právu nic takového jako neuznání voleb neexistuje.

„Uznání či neuznání voleb je spíše politickou otázkou. Co se tím změní?“ ptá se Devigne.

Důležitější je podle něj zopakovat postoj EU, že Rusko porušuje své mezinárodní závazky, když nepozvalo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jako pozorovatele voleb.

Ruská ústřední volební komise zdůvodnila své odmítnutí pozvat pozorovatele z OBSE, EU a Rady Evropy jejich „ideologickou zaujatostí“.

Zdroj: The Moscow Times