Od vyhlášení posledního samostatného státu uplynulo 13 let. Česká republika a Slovensko jsou doteď na žebříčku nejmladších samostatných států
V lednu 2011 proběhlo v Jižním Súdánu referendum o nezávislosti, které mělo jednoznačný výsledek. 7. února 2011 bylo oznámeno, že 98,83 % obyvatel Jižního Súdánu chce žít v samostatném státě. 9. července toho roku se Jižní Súdán oficiálně odtrhl od Súdánu, 14. července se stal členem OSN.
Ani před Jižním Súdánem tolik států nevznikalo. Dosud stále sporné Kosovo, Černá hora a Srbsko a pak ještě Palau s Eritreou. Česká republika a Slovensko jsou doteď na žebříčku nejmladších samostatných států světa na 7. a 8. místě.
Ale po Jižním Súdánu se státotvorba zastavila úplně. Aktuálně tedy z hlediska tvorby nových států žijeme v nejklidnější době za posledních 130 let. Delší dobu se na nový stát čekalo naposledy na konci 19. století, kdy po Paraguayi roku 1876 se nezávislosti dočkali občané Salvadoru roku 1898.
Kurdové na svůj stát stále čekají, naposledy jejich snahy potlačil ISIS
Ne že by nebyli kandidáti na nový stát. Po samostatnosti dlouhodobě touží Kurdistán. Největší světový národ bez vlastního státu zatím trpěl na špatné načasování snah o samostatnost. Jednou jim to zhatila 1. světová válka, pak studená válka, válka v Perském zálivu a invaze spojeneckých vojsk do Iráku. Když do Iráku vpadl ISIS roku 2014 a státní instituce přestaly fungovat, Kurdové znovu vycítili šanci. Ale pro ISIS byli Kurdové jako nearabská menšina trnem v oku. V létě 2014 ovládl Islámský stát klíčové město Kirkúk, mezinárodní letiště byla uzavřena a Kurdové se ocitli v izolaci.
Španělé zlomili odpor Katalánců
Ve stejném roce vypukly nepokoje v Katalánsku. Referendum z roku 2014 jasně hlásilo, že 92 % občanů z regionu kolem Barcelony chce nezávislost. Španělské úřady na spontánně utvořené davy nasadily policii. Ta protestující chtěla rozehnat pomocí slzného plynu a gumových projektilů. Španělská federální vláda odmítla vyjednávat o nezávislosti, odvolala se na nikdy nepoužitý článek ústavy. Následně převzala přímou kontrolu nad svéhlavým regionem. Katalánský vůdce Carles Puigdemont uprchl ze Španělska, aby se vyhnul zatčení. Nyní je europoslancem, média spekulují o jeho vazbách na Rusko.
Skotsku chybělo v referendu několik procent hlasů
Co se týče Katalánska, situace v regionu se uklidnila a nyní opět nezávislost není na pořadu dne.
Opravdu nejblíže samostatnosti tak byli za posledních 13 let Skotové. Proti činorodým skotským politikům, kteří si vyjednali v roce 2014 referendum, se ale obrátilo veřejné mínění. Pro nezávislost hlasovalo jen 44,7 %. Skotsko tak zůstalo členskou zemí Spojeného království a mohlo se jen o rok později účastnit dalšího referenda, o brexitu.
13 let tedy nevznikl žádný nový stát a ani žádný není na obzoru. Neznamená to, že by nezuřily válečné konflikty – jsme svědky válek na Ukrajině nebo v Izraeli. V nich jsou ale ve hře zcela jiné zájmy než vytvoření nových států.
Mezinárodní stabilita, která ale nevyhovuje úplně všem
„Dnes je skoro nemožné vytvořit novou zemi,“ píše na webu Slate.com spisovatel a expert na zahraniční politiku Joshua Keating. „Mapa světa je už čtvrt století stabilní, státy nevznikají a hranice existujících územních celků jsou také více méně pevné. Je to dobrá věc pro mezinárodní stabilitu. Pevná povaha mapy světa je však hluboce frustrující pro skupiny, jako jsou Kurdové, kteří se cítí zranitelní nebo marginalizovaní ve svém uznávaném národě a nemají stát, který by označili za svůj.“
Zdroj: autorský článek, Slate.com