Německo potvrdilo hlavní část volební reformy, jejímž cílem je zmenšit stále se rozšiřující parlament
Německo – Německý nejvyšší soud v úterý potvrdil hlavní část volební reformy, jejímž cílem je zmenšit stále více nabobtnalý parlament, ale zrušil plánovanou změnu, o níž se dvě opoziční strany obávaly, že by je mohla připravit o možnost vyslat do Berlína své zákonodárce.
Z posledních celostátních voleb v roce 2021 v zemi vzešla dolní komora parlamentu neboli Bundestag s rekordním počtem 736 poslanců – větším než nově zvolený Evropský parlament.
Strany napříč politickým spektrem se shodují, že Bundestag má příliš mnoho členů, ale už roky se neshodují na tom, co s tím dělat. Zákonodárci loni schválili plán tří stran vládní koalice kancléře Olafa Scholze omezit velikost sněmovny na 630 členů počínaje příštími parlamentními volbami, které se budou konat v září 2025.
Středopravicová Křesťanskosociální unie, která je součástí hlavního německého opozičního konzervativního bloku, a menší Levicová strana však obvinily vládní koalici, že sestavila ústavně pochybná pravidla ve svůj prospěch. Obrátily se na Spolkový ústavní soud, uvádí newschannel.
V německých volbách dostává každý volič dva hlasy: jeden pro přímo voleného kandidáta, druhý pro stranickou kandidátní listinu.
Každý z 299 volebních obvodů v zemi volí svého zástupce přímo prostou většinou hlasů. Dalších nejméně 299 mandátů získávají kandidáti zvolení na stranických kandidátních listinách. Hlasy z listin jsou rozhodující, protože určují procento mandátů, které každá strana získá – aby se však strana mohla podílet na rozdělení mandátů, musí získat 5 % hlasů z listin nebo mít alespoň tři přímo zvolené zákonodárce.
Podle starých pravidel, pokud strana získala více mandátů prostřednictvím přímého hlasování, než by získala v rámci stranického hlasování, tyto mandáty si ponechala, ale ostatním stranám byly přidány další, aby se zajistilo, že jejich poměrné hlasování bude přesně odrážet.
Protože tradiční velké německé strany i nadále dominovaly v přímém hlasování, i když jejich celková podpora klesala, mělo to za následek, že Bundestag měl stále více zákonodárců, než bylo minimálních 598 poslanců.
Nový systém schválený v loňském roce nepředpokládal přidání žádných křesel navíc, což znamená, že někteří kandidáti mohli vyhrát hlasování ve svém volebním obvodu, ale přesto se do parlamentu nedostali. Nejvyšší soud tuto část nechal v platnosti.
Legislativa také zrušila ustanovení, podle kterého strany, které nedosáhly 5% podpory, stále získávaly podíl na mandátech, pokud měly alespoň tři přímo volené zákonodárce. Tento prvek soud v úterý zrušil.
Tato změna znepokojila CSU, která kandiduje pouze v Bavorsku a dlouhodobě dominuje tamní politice, ale stále podléhá celostátní pětiprocentní hranici. A rozzuřilo to stranu Levice, která v roce 2021 nedosáhla 5% podpory, ale přesto se objevila s plnou parlamentní skupinou, protože měla tři přímo zvolené zákonodárce.
Lídr CSU Markus Söder, bavorský hejtman, na sociální síti X napsal, že rozhodnutí je „úspěchem pro Bavorsko a fackou“ pro celostátní vládu. Uvedl, že změna zbývající části reformy bude podmínkou pro vstup jeho strany do příští vlády, uvádí abcnews.
Předseda Spolkového sněmu Bärbel Bas, člen Scholzových sociálních demokratů, však uvedl, že soud schválil „jádro nového volebního zákona“. Uvedla, že počet členů sněmovny bude napříště omezen na 630, což je „důležitý signál voličům“, že „už nebude docházet k nekontrolovanému růstu“.
zdroj: newschannel, abcnews