EU dosáhla dohody o azylu a migraci, která má rozložit náklady napříč EU. Skupiny na ochranu lidských práv systém kritizují

Přidat na Seznam.cz

, , ,

EU dosáhla dohody o pravidlech, jejichž cílem je rozložit náklady a odpovědnost za přijímání žadatelů o azyl v rámci celého bloku, omezit počet příchozích osob a usnadnit deportaci těch, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty.

Po jednáních zástupci národních vlád, Evropského parlamentu a Evropské komise dosáhli dohody o základních politických prvcích paktu o azylu a migraci, uvedlo ve středu španělské předsednictví EU. Kontroverzní dohoda připravuje půdu pro definitivní dohodu, které má být dosaženo před červnovými volbami do Evropského parlamentu, a navazuje na roky neúspěšných pokusů o revizi zastaralých azylových pravidel bloku, uvádí deník DW.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že pakt „zajistí účinnou evropskou reakci na tuto evropskou výzvu“ a znamená, že „Evropané budou rozhodovat o tom, kdo do EU přijde a kdo může zůstat, nikoliv pašeráci lidí“.

Zatímco však představitelé EU dohodu oslavovali, lidskoprávní skupiny včetně Amnesty, Oxfamu, Caritas a Save the Children změny kritizovaly a v otevřeném dopise uvedly, že balíček vytvoří „krutý systém“, který je nefunkční.

Zákony se týkají rychlejšího prověřování nelegálních migrantů při jejich příchodu do EU, postupů při vyřizování žádostí o azyl, pravidel pro určení země EU odpovědné za vyřizování žádostí a způsobů řešení budoucích krizí.

Platný migrační režim bloku se zhroutil v roce 2015, kdy do EU bez povolení přišlo více než milion lidí, většinou na útěku před válkou v Sýrii nebo Iráku, a 27 členských států se od té doby neshodlo na tom, jak sdílet odpovědnost za nelegální migranty.

Snahy o revizi systému ztroskotaly na tom, že když jižní státy „první linie“, jako je Řecko a Itálie, potřebovaly pomoc s velkým počtem migrantů, členské státy na severu a východě nebyly ochotny přijmout více lidí. Podle paktu budou státy v první linii rychle prověřovat všechny příchozí a pořizovat snímky obličeje a otisky prstů. Lidé, kteří jsou považováni za bezpečnostní riziko nebo jejichž žádosti o azyl jsou považovány za pravděpodobně neúspěšné, mohou být zadržováni v pohraničních detenčních centrech a čelit zrychlené deportaci.

Země ve vnitrozemí si mezitím budou moci vybrat, zda přijmou určitý počet uprchlíků, a to na základě velikosti HDP a počtu obyvatel dané země a počtu nelegálních překročení hranic, nebo budou platit peníze do společného fondu EU. Shoda byla nalezena také v tom, jaké druhy povinné podpory musí členské státy poskytovat těm, kteří se potýkají s „krizovými situacemi“.

Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi přivítal dohodu jako „velký úspěch“ pro Evropu a Itálii, díky němuž se hraniční země EU, které jsou nejvíce vystaveny migraci, „již nebudou cítit osamocené“.

Kancelář Amnesty International pro EU však ve středu uvedla, že pravidla povedou k „nárůstu utrpení“, oslabí práva žadatelů o azyl, uprchlíků a dalších osob, zhorší stávající legislativu a nebudou řešit skutečné problémy. V praxi by podle této skupiny pakt vedl k tomu, že by na evropských hranicích bylo zadržováno více lidí, žadatelé o azyl by se ocitli v „nestandardních řízeních“, podpora hraničních států EU by byla omezená a mimořádná opatření omezující azyl by se stala normou, uvádí deník The Guardian.

Organizace Save the Children uvedla, že tento pakt povede k porušování práv dětí, ohrozí děti na cestách a rozdělí rodiny migrantů.

Platforma pro neregistrované migranty (PICUM) uvedla, že v praxi by změny znamenaly, že každá osoba přicházející do Evropy „bude pravděpodobně zadržena v pohraničních zařízeních, a to bez výjimky: od kojenců přes děti, dospívající až po dospělé“.

Belgický poslanec Evropského parlamentu za Zelené Philippe Lamberts označil pakt za „neuskutečnitelný“ s tím, že „podkopává právo na azyl, mezinárodní právo a lidská práva“ a „upevňuje nebezpečnou politiku, která mění Středozemní moře ve hřbitov“.

zdroj: DW, The Guardian

Diskuze Vstoupit do diskuze