Čína se pokouší stát se teprve druhým národem, který dostane lidi na Měsíc. Do roku 2030 tam chtějí zřídit výzkumnou základnu
Čína – Čínští představitelé ve středu odhalili nové podrobnosti o svých plánech na pilotovanou lunární misi, protože Čína se pokouší stát se teprve druhým národem, který dostane občany na Měsíc. Čína chce před rokem 2030 zřídit výzkumnou základnu na měsíčním povrchu.
Zhang Hailian, zástupce hlavního inženýra Čínského úřadu pro pilotované vesmírné lety (CMSA), odhalil předběžný plán na středečním leteckém summitu ve městě Wu-chan podle státní tiskové agentury Xinhua.
Mise, která se má uskutečnit do roku 2030, je součástí projektu na zřízení lunární výzkumné stanice. Bude zkoumat, jak nejlépe postavit zařízení, a provádět úkoly průzkumu Měsíce a další experimenty, uvádí CNN.
Během pobytu na Měsíci budou Číňané sbírat vzorky a provádět vědecký průzkum, než odejdou na přistávací modul a znovu se spojí s kosmickou lodí čekající na oběžné dráze – která je vezme domů na Zemi.
K přípravě na misi jsou čínští vědci zaneprázdněni vývojem veškerého potřebného vybavení včetně obleků, pilotovaných lunárních roverů, pilotovaných vesmírných lodí a přistávacích modulů na Měsíci, uvedla Xinhua.
Chinese officials on Wednesday unveiled new details about their plans for a manned lunar mission, as China attempts to become only the second nation to put citizens on the moon.https://t.co/8ivVOye4qD
— CNN Philippines (@cnnphilippines) July 13, 2023
Zprávy státních médií neuvedly, kolik astronautů Čína plánuje vyslat na Měsíc.
Lunární mise je nejnovějším vývojem v úsilí Číny o pokrok ve svém vesmírném programu, který v posledních letech zaznamenal několik průlomových okamžiků.
Čína se s vesmírným závodem zpozdila – svůj první satelit vyslala na oběžnou dráhu až v roce 1970, kdy už Spojené státy přistály s astronautem na Měsíci – ale Peking je nyní rychle dohání.
V roce 2013 Čína úspěšně přistála s roverem na Měsíci a stala se tak teprve třetí zemí, které se to podařilo. Čínský prezident Si Ťin-pching tehdy prohlásil, že „vesmírný sen je součástí snu o posílení Číny“.
Čína pod vedením Si Ťin-pchinga utratila miliardy na svůj vesmírný program.
Čína také strávila několik posledních let budováním vlastní vesmírné stanice Tiangong, která byla dokončena v listopadu. Stanice je teprve druhou operační orbitální základnou vedle Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) – z níž byli čínští astronauti dlouho vyloučeni kvůli americkým politickým námitkám a legislativním omezením.
Očekává se však, že ISS ukončí provoz v roce 2030 – což by mohlo zanechat Tiangong jedinou zbývající základnou. Čína se snažila otevřít svou stanici spolupráci s mezinárodními partnery, včetně hostování experimentů z jiných zemí, uvádí deník Independent.
zdroj: Independent, CNN