10 let od zmizení letu MH370. Letadlo nebylo nikdy nalezeno

Dne 8. března 2014 mířil let 370 Malaysia Airlines z Kuala Lumpur, hlavního města Malajsie, do Pekingu, když se odchýlil od své plánované trasy a otočil se na západ přes Malajský poloostrov. Předpokládá se, že letadlo Boeing 777 s 239 lidmi z 15 zemí vybočilo z kurzu a letělo na jih několik hodin, poté byl ztracen radarový kontakt. Někteří úředníci se domnívají, že se mohlo zřítit někde v jižním Indickém oceánu poté, co mu došlo palivo, ale rozsáhlé pátrací úsilí v průběhu let nepřineslo žádné odpovědi, žádné oběti a žádné letadlo. Důvod, proč letadlo vybočilo z kurzu, a jeho přesná poloha dnes zůstává jednou z největších záhad letectví všech dob. Tento týden úředníci navrhli obnovení pátrací akce.

Vyšetřovatelé pátrali letecky i po moři.

První fáze pátrání trvala 52 dní a byla vedena převážně ze vzduchu, pokrývala 1,7 milionu čtverečních km a zahrnovala 334 pátracích letů. V lednu 2017 vlády Austrálie, Malajsie a Číny oficiálně odvolaly podvodní pátrání po letadle poté, co pročesaly více než 46 000 čtverečních km dna Indického oceánu. Toto úsilí stálo 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun). Následujícího ledna zahájila malajská vláda další pátrání ve spolupráci s Ocean Infinity poté, co rodiny pohřešovaných naléhali na vlády zemí, aby obnovili pátrání po svých milovaných. Po několika měsících pátrání pod vedením Ocean Infinity skončilo, protože nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, kde se letadlo nachází, píše deník The New York Times.

Byly někdy nalezeny nějaké trosky?

Zatímco ztroskotané letadlo nebylo nikdy nalezeno, asi 20 kusů trosek, o kterých se předpokládá, že pocházejí z letadla, se nacházelo podél pobřeží africké pevniny a na ostrovech Madagaskar, Mauricius, Réunion a Rodrigues. V létě 2015 vyšetřovatelé zjistili, že velký objekt, který vyplavila voda na pobřeží Réunionu, francouzského ostrova v Indickém oceánu, byl flaperon (vysunovací část brzdících klapek), který pocházel z Boeingu 777, takže je pravděpodobné, že šlo o trosky z letu 370.

Další kus trosek, trojúhelníkový kus sklolaminátového kompozitu a hliníku s nápisem „No Step“ na boku, byl nalezen v únoru 2016 na neobydleném písčitém břehu podél pobřeží Mosambiku. Poté australská vláda v září 2016 potvrdila, že vztlaková klapka, která se dostala na tanzanský ostrov, pochází z letu 370. Australský úřad pro bezpečnost dopravy přiřadil její identifikační čísla k číslům zmizelého Boeingu 777.

Jaké jsou teorie o zmizení letadla?

Existuje mnoho teorií, od bizarních až po provokativní, o tom, co způsobilo zmizení letadla. Ve skutečnosti je jich zde příliš mnoho na to, abychom je mohli jmenovat. Nedostatek informací o tom, co se s letem stalo, vedl veřejnost i vyšetřovatele několika směry.

Někteří úředníci se domnívají, že letadlu došlo palivo a jedna teorie tvrdí, že se piloti pokusili nouzově přistát na moři. Jiní naznačují, že jeden nebo oba piloti ztratili kontrolu nad letadlem, nebo že letadlo bylo uneseno.

Co říkala oficiální vládní zpráva?

Po více než čtyřech letech pátrání a vyšetřování nepřinesla 495stránková zpráva vydaná v roce 2018 žádné přesvědčivé odpovědi ohledně osudu dopravního letadla. Nedostatek konkrétních odpovědí zdevastoval rodiny obětí, které doufaly v nějaké uzavření.

Kok Soo Chon, šéf bezpečnostního vyšetřovacího týmu, uvedl, že dostupné důkazy – včetně manuálního vychýlení letadla z letového kurzu a vypnutí odpovídače, poukazují na nezákonný zásah, což by mohlo naznačovat, že letadlo bylo uneseno. Neexistoval však žádný důkaz o tom, kdo a proč mohl zasahovat.

Zpráva také podrobně prozkoumala všechny cestující a pilota Zaharie Ahmada Shaha a prvního důstojníka Fariqa Abdula Hamida. Zpráva se zabývala finančním stavem mužů, jejich zdravím, tónem hlasu v rádiové komunikaci a dokonce i jejich chůzí, když šli toho dne do práce. Nebyly zjištěny žádné abnormality.

Osud letadla a celé posádky zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Dozvíme se někdy pravdu? Bylo letadlo uneseno nebo sestřeleno? Spáchal pilot letadla sebevraždu a vzal celou posádku s ním? To jsou otázky, na které chtějí znát odpovědi nejen pozůstalí obětí, ale také široká veřejnost.

Zdroje : The New York Times, The Guardian