Jak vznikla AI? Jejím předskokanem byly první počítače

Umělá inteligence je jedno z dnešních často diskutovaných témat. Příznivce si každý den získává díky jednoduchému zpracování textu, přístupu k informacím, generování obrázků, hudby, ale i psaní kódu nebo analýze dat. Tato technologie zkrátka mění dosavadní pravidla hry. Změní to, jak pracujeme, komunikujeme a rozhodujeme.

Umělá inteligence může ušetřit čas, rozšířit znalosti a obecně usnadnit život. Využívá se už dekády, avšak v posledních letech se razantně vyvinula a rozšířila také pro veřejnost.

Historie vývoje umělé inteligence

Vývoj umělé inteligence začal už v polovině minulého století. Vědci se na začátku snažili inspirovat fungováním lidského mozku. V roce 1943 se Warrenu McCullochovi a Walterovi Pittsovi podařilo dokončit první krok této mise, totiž matematicky popsat neuron. O 7 let později přišel Alan Turing, který představil tzv. Turingův test. Tento test měl klasifikovat míru sofistikovanosti technologie. Porovnává, zda je stroj považován za inteligentní a jak ho lze odlišit od člověka v konverzaci. Až v roce 1956, na konferenci na Dartmouth College, byl poprvé stanoven oficiální název pro nově vznikající technologii – umělá inteligence.

Jak to celé funguje?

Umělá inteligence je založena na důsledné analýze dat. Pro kvalitní výstupy je jich potřeba co nejvíc. Hledá v nich vzorce a následně se je snaží zopakovat. Pro zpracování využívá neuronovou síť – technologii, jejíž fungování bylo navrženo na základě lidského mozku.

Kde se můžete s umělou inteligencí setkat?

Vyvinuty byly doposud různé typy umělé inteligence. Tou nyní asi nejznámější je generativní umělá inteligence. Patří sem různé textové nástroje, které vám napíší souhrn delšího dokumentu, vyhledají informace z internetu, vygenerují obrázek, video anebo i zvuk.

Do autonomní umělé inteligence se řadí samoříditelná auta, chytří roboti nebo drony. V této oblasti se klade důraz na výcvik modelu. Stroj musí být připraven na velký počet potenciálních situací, na které musí umět správně zareagovat.

Další z typů umělé inteligence je analytická umělá inteligence. Často se využívá v průmyslu. Zajišťuje třeba rychlé rozpoznání předmětů nebo obličejů, kontrolu kvality, a umožňuje hledání specifických dat v rozsáhlých souborech.

Kde se s umělou inteligencí můžete setkat?

Umělá inteligence je součástí mnoha odvětví. Ve zdravotnictví například kontroluje rentgenové snímky, pomáhá lékařům se stanovením správné diagnózy a plánu léčby. To ale není vše. Využití má i v průmyslu. Ve finančním sektoru se využívá například při analýze rizik, v dopravě pro sledování provozu, a v marketingu pro lepší cílení reklam a jejich personalizaci. Umělou inteligenci ocení také studenti, kterým souhrn probírané látky může výrazně ušetřit čas.

Co umělá inteligence přináší?

Někteří lidé připodobňují vynález umělé inteligence k vynálezu knihtisku. Ten v minulosti významně ovlivnil společnost, ušetřil práci (a tím i čas a náklady), a umožnil rychlejší a efektivnější šíření informací napříč společností. To stejné platí i pro umělou inteligenci, avšak v jiném měřítku. Dnes už se můžete setkat i s využíváním tzv. AI agentů. Jsou to programy, které dokáží pracovat i dlouhé hodiny, aby odvedli zadanou práci. Právě proto, o jak škálovatelnou technologii se jedná, nemá umělá inteligence alternativy.

Společenské obavy

I přes řadu přínosů jsou s umělou inteligencí spojovány i určité obavy.

• Šíření dezinformací a možné zkreslení dat – internet může kvůli možnostem umělé inteligence vypadat jinak než dříve. Falešné zprávy a deepfake videa budou častější a bude třeba víc ověřovat, zda je obsah pravdivý.
• Dopad na pracovní trh – Jak už bylo zmiňováno, umělá inteligence významně mění efektivitu práce. Je pravděpodobné, že některá pracovní místa budou kompletně nahrazena umělou inteligencí. Otázkou zůstává, zda tato technologie zajistí vznik nových, kvalifikovanějších pracovních pozic, či nikoliv.
• Nejistota ohledně regulace – Umělou inteligenci jde jen těžko regulovat, je však nutné předejít jejímu zneužívání. Ve společnosti však panují obavy z toho, že vlastně nikdo neví, jaké regulace zavést.

Zdroje: Denikn.cz, En.wikipedia.org, Britannica