Vědci varují: Jeden z nejčastějších léků na alergii může ovlivnit paměť a soustředění
Nadcházející pylová sezóna je černou můrou mnohých alergiků. Podle statistik přitom nějakou formou alergie trpí každý třetí Čech. Není divu, že lékárny nyní čeká postupný nápor pacientů, kteří si budou chtít doplnit zásoby léků proti alergiím. U některých z nich byste však měli zbystřit.
Nejpoužívanějšími léčivými přípravky proti alergii jsou antihistaminika. Ta se neomezují pouze na potlačení vnějších příznaků alergie, ale také zabraňují samotné alergické reakci. Vzhledem k tomu přináší pacientům úlevu. Je však důležité dát si pozor na vedlejší účinky.
Rozlišují se dvě generace antihistaminik
Antihistaminika byla do klinické praxe uvedena již ve 40. letech 20. století. Za tu dobu však prošla určitým vývojem a v současné době můžeme rozlišit dvě generace těchto léčiv.
Takzvaná první generace antihistaminik zahrnuje starší přípravky, které mají větší množství vedlejších účinků. Berou se několikrát denně a dostupné jsou výhradně na předpis. V těchto lécích zpravidla najdete léčivou látku bisulepin (např. v Dithiadenu), dimetinden (ve Fenistilu) nebo prometazin (v Prothiazinu). Větší množství vedlejších účinků u těchto léčiv je dáno tím, že procházejí z krevního oběhu až do mozkomíšního moku, kde přímo ovlivňují nervové buňky. Mohou vést k ospalosti, pocitu sucha v ústech, zácpě a obtížnému močení, zhoršené schopnosti učení a soustředění i zhoršení paměti.
Oproti tomu druhá generace antihistaminik představuje pokrok. Jejich antialergické působení je komplexnější než u první generace. Léky mohou vést nejen k útlumu alergického zánětu, ale někdy i prevenci respiračních infekcí. Účinek u těchto léčiv zpravidla nastupuje rychleji, trvá déle a nežádoucí účinky jsou jen minimální.
Nejrůznější alergie postihují 25 % populace
Podle statistik Státního zdravotního ústavu alergie postihuje 25 % populace a její výskyt stále roste. Alergici jsou přitom hlavní rizikovou skupinou pro vznik astmatu. Příčinou takového nárůstu alergie je vzájemné působení genetických faktorů s vlivy prostředí. Postupem času se mění náš způsob života i další faktory.
V porovnání s 20. stoletím se například snížil tlak infekcí, jako jsou tuberkulóza, spalničky a obrna. Změnil se také náš způsob života, a to nejen v souvislosti s prací. Odlišný je i náš způsob bydlení, vytápění a větrání. V bytovém prostředí dochází k většímu kontaktu se zvířaty, než bylo dříve běžné.
Změnou prošel také potravinářský průmysl a s tím související výživa, kterou našemu tělu dopřáváme. Ke kouření mají často sklony i mladší děti.
Jak bojovat s pylovou alergií
Pylová zrna, která během jara poletují vzduchem, se přirozeně usazují na kůži, v očích, nose i průduškách. U alergiků pak mohou vyvolat alergickou reakci, která se nejčastěji projevuje alergickou rýmou, zánětem spojivek, svěděním v uších, dýchacími potížemi, kožní vyrážkou, bolestmi hlavy či ospalostí.
Kromě léků na alergii může být pomocníkem omezení kontaktu s alergenem, což je v praxi samozřejmě poměrně obtížné. Snažte se však vyhýbat pobytu na rozkvetlé louce a používejte sluneční brýle, které mohou před pyly alespoň částečně ochránit vaše oči.
Větrejte krátce a intenzivně. V domácnosti může být vaším pomocníkem také čistička vzduchu, která vás alergenů zbaví. Během největší pylové sezóny se snažte omezit fyzickou aktivitu venku a dejte přednost sportu v interiéru.
Zdroje: dtest.cz, cs.wikipedia.org, zzmv.cz
