Pravda o střídání času: Jak to ovlivňuje vaše zdraví? Tohle vám odborníci tají

Přidat na Seznam.cz

Každým rokem nás čekají celkem dvě změny času. Ty se zpravidla odehrávají vždy v poslední březnovou a říjnovou neděli. Jinak tomu nebude ani v roce 2025, kdy na nás první posunutí času čeká 30. března.

V tento den se ve dvě hodiny ráno posunou ručičky o hodinu dopředu a nastane takzvaný letní čas. Ten skončí 26. října, když se hodiny vrátí zase zpátky. Obzvláště v poslední době se každopádně začalo čím dál tím více hovořit o negativních vlivech tohoto fenoménu na lidské zdraví. Za jakými zdravotními neduhy může střídání času stát?

Nespavost a další problémy se spánkem

Tady se asi není čemu divit. Tělo každého člověka je zvyklé na určitý cirkadiánní rytmus. Jakmile dojde k jeho narušení, nastává celá řada problémů. Mezi ně zajisté patří problémy se spánkem. Spousta lidí tak nemůže několik dní až týdnů po změně času rychle usínat, často se probouzí, nebo se naopak potýká přes den s nadměrnou spavostí.

Deprese a zvýšená četnost sebevražd

U lidí, kteří jsou náchylní k úzkostem a depresím, dokáže změna času tyto psychické potíže vyvolat. S tím je spojená i zvýšená četnost sebevražd.

Pokud se potýkáte s mimořádně silnými úzkostmi, nebo přemýšlíte o sebevraždě, volejte na linku 116 123. I z té zdánlivě nejhůře vypadající situace je možné najít východisko.

Žena ve svetru sedí pod stromem a drží se smutně za čelo.
Deprese je životu nebezpečná. Zdroj: Shutterstock.

Snížená imunita

Může to znít jakkoliv absurdně, ale i imunitní buňky dokážou vnímat čas. Řídí se podle jakýchsi vlastních biologických hodinek. Jenže jakmile se náš biologický rytmus rozhodí, dotkne se to právě i jich.

Stejně jako většina lidí nedokáže fungovat po probdělé noci, ani imunitní buňky nemají jakékoliv změny v rytmu rády. Jejich funkce je tím pádem po změně času na několik dní či týdnů negativně ovlivněna. Obzvláště se to týká buněk lidí, kteří bojují s nějakým chronickým onemocněním.

Zvýšené riziko infarktu

Vědci se mimo jiné zaměřovali na vztah mezi posunem času a četností výskytu infarktů. Zjistili při tom, že v prvních třech až čtyřech týdnech po změně času dochází k infarktům až o 10 procent častěji než jindy přes rok. Výzkum provedený na University of Michigan potom ukázal, že v pondělí po přechodu na letní čas se zvyšuje počet infarktů dokonce až o 24 %.

Častější mrtvice

Podobně je tomu i s mrtvicemi. I když zde by se slušelo podotknout, že zvýšení jejich výskytu není tak dramatické jako u infarktů.

Bolesti hlavy

Krátce po posunu času se taktéž celá řada jedinců potýká s častějšími bolestmi hlavy. To se týká zejména migrén. Příčinou je často zhoršení kvality spánku, které se s posuny času pojí.

Žena se drží za spánky.
Bolesti hlavy se po změně času vyskytují častěji. Zdroj: Shutterstock.

Kdy a proč byl vůbec letní čas zaveden

Letní čas byl poprvé zaveden v roce 1916 na území Rakouska-Uherska, nicméně po první světové válce se zrušil. Na scéně se pak znovu objevil o několik desítek let později ve druhé světové válce. Zde je však nutné podotknout, že tehdy se používal celoročně. Systém střídání času tak, jak ho známe dnes, vstoupil v platnost až v roce 1996. Neplatí pouze pro Českou republiku, ale i pro celou Evropskou unii.

A z jakého důvodu byl letní čas zaveden? Odpověď zní jednoduše: Kvůli tomu, aby se v historii ušetřila energie za svícení umělým světlem. Dnes to však již takřka neplatí.

Zdroje: moneymagnews.cz, extra.cz, iprima.cz, dama.cz