Jak dlouho vydržíme bez spánku? Budete překvapeni, co lidské tělo dokáže
Spánek je základní lidskou potřebou, stejně jako jídlo nebo voda. Nicméně každý z nás ho alespoň jednou zkusil omezit, ať už kvůli studiu, práci nebo zábavě. Že to nebyl ten nejlepší nápad, vám asi říkat nemusíme. Lidské tělo totiž bez pořádného odpočinku nefunguje dobře.
Nedostatek spánku má na náš organismus zničující účinky. Po 24 hodinách beze spánku začíná mozek pracovat méně efektivně, zpomaluje se reakční čas a zhoršuje se schopnost rozhodování. I proto je řízení po probdělé noci stejně nebezpečné jako řízení pod vlivem alkoholu.
Ve světě rekordů
Nejprve se ale podíváme mezi rekordmany. Jak dlouho člověk dokáže vydržet bdělý se totiž rozhodl vyzkoušet už v roce 1964 americký student Randy Gardner. Svůj pokus prováděl pod dohledem vědců, kteří sledovali jeho fyzické a psychické změny. Zpočátku se cítil dobře, ale po pár dnech se už začaly objevovat vážné zdravotní problémy – halucinace, dezorientace, ztráta krátkodobé paměti a výrazné výkyvy nálad. Ač se to na první pohled nemusí zdát, Gardner svůj experiment přežil bez vážnější újmy na zdraví. A výsledek? Neuvěřitelných 264 hodin, tedy 11 dní Gardner nezamhouřil oko. Jeho pokus dodnes fascinuje odborníky na spánek, současně však slouží pro všechny jako varování, aby se do ničeho podobného nepouštěli.
Co se děje s naším tělem, když nespíme
Pokud se do postele nedostaneme déle než 48 hodin, tělo přechází do stavu vysokého stresu. Stoupá hladina kortizolu, což může vést k srdečním problémům. Mozek začíná vykazovat mikropsychózy – krátké výpadky vědomí nebo halucinace. Běžná je také ztráta kontaktu s realitou či výrazné poruchy paměti.
Po 72 hodinách bez spánku se situace mění v kritickou. Organismus je extrémně vyčerpaný, imunita klesá na minimum a mozek se začne bránit tím, že člověka na krátkou chvíli takzvaně „vypne“. Jedná se o mikroskopické epizody spánku, kdy se na zlomek sekundy ocitneme v bezvědomí, aniž bychom si to uvědomili. Tento stav je nebezpečný zejména v situacích, kdy je vyžadována bdělost – například při řízení nebo obsluze strojů.

Spánek nelze obejít
Je to tak, spánek je pro organismus zcela zásadní, během něj dochází jak k regeneraci mozku, tak těla. Konkrétně v mozku se při odpočinku odbourávají toxiny, které se hromadí v bdělém stavu, a probíhá proces konsolidace paměti. Díky tomu si uchováváme nové informace. Nedostatek spánku tento proces narušuje, což vede ke zhoršení kognitivních funkcí, paměti a schopnosti učení.
Dlouhodobý spánkový deficit navíc může mít vážné zdravotní následky včetně rizika srdečních chorob, cukrovky, obezity a dokonce i psychických poruch. Studie také naznačují, že chronický nedostatek spánku může zvýšit riziko neurodegenerativních onemocnění, jakým je například Alzheimerova choroba.
Jak dlouho tedy skutečně vydržíme bez spánku
Zatímco rekordních 11 dní beze spánku je fascinujících, většina lidí zažívá vážné problémy už po 2–3 dnech. Vědecké studie na laboratorních zvířatech dokonce naznačují, že úplná absence spánku po dobu delší než 10 až 14 dní může vést ke smrti. U lidí však tato hranice není přesně známa, protože jsou (nejen) spánkové experimenty považovány za neetické.

Nepodceňujte význam spánku
Ačkoli lidské tělo dokáže krátkodobě zvládnout i extrémní spánkový deficit, dlouhodobě se bez spánku neobejde. Dobrý a kvalitní spánek není luxus, ale nezbytnost. Jestli občas nestíháte a obětujete tomu převážně čas na odpočinek, zkuste přehodnotit svůj denní režim. Mějte na paměti, že kvalita života začíná v noci – během pořádného spánku.
Zdroje: lidovky.cz, zoom.iprima.cz, stoplusjednicka.cz