Bouzov ve filmu: Znáte ho nejen ze snímku Kopretiny pro zámeckou paní
Když se řekne „pohádkový hrad“, spoustě z nás okamžitě naskočí právě on – Bouzov. Když se podíváte na Bouzov, s těmi jeho typickými věžemi, věžičkami a cimbuřím, jak se hrdě tyčí nad střední Moravou, hned si řeknete: ‚To je přece hrad jako vystřižený z knížky o rytířích!‘
A právě tahle atmosféra dokonalého středověku, kterou mu dali při velké přestavbě na přelomu 19. a 20. století, naprosto okouzlila nejen turisty, ale především lidi od filmu. Bouzov se tak stal jednou z nejvyhledávanějších filmových adres u nás.
Možná si ho hned spojíte s nestárnoucí prázdninovou komedií Kopretiny pro zámeckou paní z roku 1981. Příběh Katky a její první lásky na hradě Krabonoš, jak Bouzov ve filmu pojmenovali, zná asi každý. Ale filmová kariéra Bouzova je mnohem delší a pestřejší. Jeho kouzlo totiž nespočívá jen v tom, jak dokonale romanticky vypadá díky přestavbě arcivévody Evžena Habsburského. Právě tato promyšlená, idealizovaná podoba z něj dělá archetyp pohádkového zámku, jako stvořeného pro filmové plátno.
Král českých filmových pohádek
Pokud jde o české pohádky, Bouzov je bezpochyby králem. Jeho filmová cesta začala už v roce 1959 komedií O medvědu Ondřejovi. Od té doby Bouzov na svém filmovém plátně přivítal celou přehlídku pohádkových postav – princezny, udatné prince, tajuplné čaroděje i nejrůznější kouzelná stvoření. Ale tu svou snad úplně nejhvězdnější roli si střihl, když se v roce 1987 proměnil v nezapomenutelné královské sídlo v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Kdo by si nepamatoval tu vysokou hradní věž, na kterou statečný švec Jíra přilétal za svou Jasněnkou? Právě tato pohádka vtiskla Bouzovu nesmazatelnou pečeť a pro mnohé se stal „hradem princezny Jasněnky“. Ale kouzlo Bouzova využil i populární seriál Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, kde se hrad objevil hned v několika epizodách.
Ani moderní filmaři na něj nezapomínají. Zahrál si hlavní sídlo království v úspěšné fantasy pohádce Princezna zakletá v čase i v jejím pokračování, nebo v pohádce Princezna a půl království. A aby potvrdil svůj hvězdný status, objevil se, jako sídlo zlé královny ve štědrovečerní pohádce České televize Tři princezny. Výčet pohádek by byl opravdu dlouhý – Rumplcimprcampr, Dvanáct měsíčků a mnoho dalších. Bouzov zkrátka k pohádkám patří.
Více než jen pohádky: Od romantiky po drsná dramata
Ačkoliv je Bouzov synonymem pro pohádku, jeho filmografie je mnohem širší. Vraťme se ke zmíněným Kopretinám pro zámeckou paní. Tento film je jedinečný tím, jak Bouzov ukázal – ne jako nedobytnou pevnost, ale jako místo pro život a prázdninové dobrodružství patnáctileté Katky. Film nám nabízí autentický pohled na hrad na začátku 80. let.
Na mezinárodní scénu Bouzov výrazně vstoupil díky italské fantasy sérii Princezna Fantaghiro, natáčené v 90. letech. Tento populární epos si vybral Bouzov jako hlavní sídlo princezny Fantaghiro a její rodiny. Ukázal tak, že naše památky mohou hostit i velké zahraniční produkce.
Všestrannost Bouzova dokazují i další žánry. Objevil se v epizodě amerického seriálu Mladý Indiana Jones. V německém válečném dramatu Napola: Hitlerova elita se dokonce proměnil v impozantní a trochu děsivou nacistickou elitní školu, čímž jeho romantický vzhled dostal úplně jiný význam. Zahrál si i v českém válečném dramatu Krev zmizelého.
Proč ho filmaři tak milují?
Co tedy stojí za tím, že se filmaři na Bouzov tak rádi vracejí? Především je to jeho neopakovatelný vzhled. Díky té velké romantické přestavbě se Bouzov proměnil doslova v hrad snů – s vysokými věžemi, cimbuřím a padacími mosty, přesně tak, jak si představujeme ideální středověké sídlo. Na kameře to vypadá prostě úžasně a diváky to okamžitě přenese do jiného světa, ať už pohádkového nebo historického.
Ale není to jen o tom, jak nádherně vypadá zvenku. Uvnitř se totiž skrývá spousta dalších filmově zajímavých míst: od nádherných reprezentačních sálů, přes útulnější komnaty, až po působivou novogotickou kapli, starou hradní kuchyni nebo tajemná sklepení.
Filmaři tak mají opravdu z čeho vybírat a můžou tu natáčet scény nejrůznějšího druhu. A protože je Bouzov národní kulturní památkou a vzorně se o něj stará Národní památkový ústav, je vždycky v perfektním stavu a spolupráce se štáby obvykle funguje na jedničku.
Bouzov na plátně i naživo
Filmová historie hradu Bouzov je skutečně pestrá. Od pohádek přes komedie a fantasy až po válečná dramata – Bouzov ukázal svou neuvěřitelnou všestrannost.
Pokud vás příběhy natočené na Bouzově okouzlily, není nic lepšího než se na hrad vypravit osobně. Procházet se po nádvořích, kde pobíhala Katka z Kopretin, stála princezna Jasněnka nebo intrikovala princezna Fantaghiro, je zážitek, který filmové plátno nemůže plně nahradit. Kouzlo Bouzova, které tak uchvacuje filmaře i návštěvníky, totiž nejlépe poznáte na vlastní kůži. Je to místo, kde se filmová fantazie setkává s historií v dokonalé harmonii.
Zdroje: ok-turismus, blesk.cz,
