Z vězení do zákopů: Z ukrajinských vězňů se snaží udělat vojáky
Čtyřiatřicetiletý Kucharčuk se ve věznici ve střední Ukrajině snaží rekrutovat fyzicky silné, zdravé a motivované vězně do své jednotky, 3. samostatné útočné brigády.
Po více než dvou letech od ruské invaze v plném rozsahu se Ukrajina snaží doplnit své vyčerpané vojenské řady. Aby to vláda vyřešila, zavedla minulý měsíc nový zákon, který povoluje nábor odsouzených. Umožňuje osobám, které splňují určité podmínky, podmíněné předčasné propuštění, pokud podepíší smlouvu o službě v armádě.
Kucharčuk toho vězňům mnoho neslibuje. „Nebude to snadné. Ale když přijdete k nám, přijdete do rodiny,“ říká mužům a vysvětluje, že brigáda nebude mít žádné speciální „trestné“ jednotky. Místo toho říká, že naverbovaní vězni budou začleněni do stávajících praporů.
Tuto věznici se 700 muži už navštívili náboráři z několika brigád a asi 100 vězňů už podepsalo smlouvy s různými jednotkami.
Nový zákon neumožňuje nábor osob odsouzených za trestné činy proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny nebo za zvlášť závažné korupční trestné činy. Vyloučeny jsou rovněž osoby, které se dopustily nejtěžších násilných trestných činů. Do armády se nemohou přihlásit lidé odsouzení za dvě a více úkladných vražd, za trestné činy spáchané s krutostí nebo za vraždy spojené se znásilněním či sexuálním násilím.
Jak přesně bude zákon fungovat v praxi, se teprve ukáže. Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti po jeho přijetí uvedlo, že vězni budou sloužit v oddělených jednotkách.
Kucharčuk řekl CNN, že vojáci z jeho brigády nemají s bojem po boku odsouzených žádný problém. „Jak můžete mít zvláštní postoj k lidem, kteří k vám přijdou, kteří s vámi budou sedět v jednom zákopu, kteří se s vámi budou účastnit útočných operací a budou vám krýt záda?“ řekl.
Jiní velitelé však nábor odsouzených podporují, ale integrací si nejsou tak jistí. „Vězni by měli bojovat v samostatných jednotkách. A potřebují velmi dobré lidi, kteří je povedou,“ řekl CNN jeden z velitelů.
„Vůbec nejsem proti tomu, aby zajatci bojovali. Překvapuje mě, že jsme tuto myšlenku nevyužili na začátku války. U pěchoty je vždycky hodně ztrát, a pokud odsouzení chtějí (riskovat život) a jít bojovat k pěchotě, je to dobré rozhodnutí,“ dodal.
Na první pohled se zdá, že snaha o nábor vězňů do armády je paralelní s kampaní náboru vězňů ruskou žoldnéřskou společností Wagnerovců na počátku války, v níž od loňského roku pokračuje ministerstvo obrany. Životy tisíců ruských trestanců byly vynaloženy v takzvaných „mlýncích na maso“, zejména v bojích o východoukrajinské město Bachmut.
Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska však v rozhovoru pro CNN v Kyjevě toto srovnání odmítl.
„Na Ukrajině je motivace do značné míry založena na vlastenectví. Naši vězni vstupují do armády dobrovolně. V Rusku to bylo dobrovolné a vynucené. Osobně jsem viděl (ruské) vězně, kteří byli nuceni vstoupit do Vagnera,“ řekl a dodal, že v Rusku byli vězni naverbováni do notoricky známé brutální soukromé vojenské společnosti, zatímco na Ukrajině vstupují do Ozbrojených sil Ukrajiny.
„To je regulérní státní vojenská služba se všemi zárukami: platem, sociálním pojištěním, platbami v případě zranění, smrti a tak dále. Tohle je úplně jiný příběh, pokud jde o motivy a mechanismy.“