V Česku se žije dobře, napsal europoslanec Zdechovský a každého, kdo si myslí něco jiného, označil hanlivým slovem dezolát

Přidat na Seznam.cz

Podle Zprávy o světovém štěstí je Česká republika 18. zemí v žebříčku nejšťastnějších zemí na světě. Zpráva je publikací sítě OSN pro řešení udržitelného rozvoje a vychází z celosvětového průzkumu mezi lidmi ve více než 150 zemích.

Země jsou seřazeny podle štěstí na základě průměrného hodnocení jejich života v předchozích třech letech, v tomto případě v letech 2020 až 2022. „Vstřícnost vůči druhým, zejména pomoc cizím lidem, vzrostla výrazně v roce 2021 a zůstala vysoká i v roce 2022,“ uvedl v rozhovoru pro CNN John Helliwell, jeden z autorů zprávy.

V první desítce je na úplném vrcholu Finsko. Poté následují Dánsko, Island, Izrael, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Lucembursko a Nový Zéland. Česká republika je na 18. příčce mezi Belgií a Spojeným královstvím, Slovensko je pak na 29. místě.

Výrok europoslance

Statistika zaujala europoslance Tomáše Zdechovského. Ten využil průzkumu k tomu, aby vyzdvihl situaci v České republice. „Žije se nám tu dobře,“ napsal optimisticky.

Dlouholetý zastánce Fialovy vlády a Ukrajiny si nezapomněl rýpnout do svých odpůrců, vůči kterým použil nálepku „dezolát.“ „Nenechte si namluvit od nějakých dezolátů, že tu všechno stojí za nic. Jejich život možná, ale váš ne,“ napsal na svém Twitteru a vyprovokoval tak ostré reakce v komentářích. Někteří europoslance uráželi, jiní zpochybňovali výsledky průzkumu, další zase podotýkali, že by to mohlo být ještě lepší, kdyby u vlády byli schopnější lidé.

Nevhodné slovo

Do diskuze se vložil i ekonom na Curyšské univerzitě, která je jednou z předních výzkumných univerzit v Evropě, okomentoval použití termínu dezolát. „Přiznám se, že někdy, když se mi například po ránu nedostane kávy, tak mám taky pocit, že tu všechno stojí za nic. Jsem už dezolát, nebo se moje intenzita mrzutosti ještě smí?“ napsal Jakub Steiner.

Podle webu Čeština 2.0, což je slovník tvořený samotnými lidmi, je dezolát protagonista dezinformační scény, většinou trvale nespokojený jedinec na okraji společnosti, který si životní frustrace kompenzuje odmítáním společenských autorit a příklonem ke konspiračním teoriím a politickému extrémismu.

Během covidové epidemie to byli odpůrci roušek, antivaxeři a nyní se termín používá pro označení těch, kteří nechtějí pomáhat Ukrajině, nebo jsou názorově rovnou na straně ruského diktátora Vladimira Putina.

Podle Jana Stránského, komentátora Seznam Zpráv, jde o urážlivý termín naplněný povýšenectvím, arogancí a neúctou vůči lidem. „Paradoxně navíc urážením ostatních sami ztrácíme na slušnosti, kultivovanosti a důstojnosti,“ napsal ve své glose a naznačil tak, že někteří lidé ve snaze povýšit se nad tyto „dezoláty“ padají právě na jejich úroveň.

Zdroje: Zpráva o světovém štěstí, CNN, Tomáš Zdechovský, Jakub Steiner, Seznam zprávy, Čeština 2.0, autorský článek

Diskuze Vstoupit do diskuze