Zavraždění carské rodiny: Roky kolovaly zvěsti, že velkokněžna mohla přežít masakr
Na pozadí skutečných historických událostí někdy vznikají nejrůznější mýty a dohady, které mohou naznačovat, že všechno mohlo být ještě trochu jinak. Velké vášně v tomto směru dlouhou dobu vzbuzovala debata, zda mohla velkoknězna Anastazie přežít zavraždění carské rodiny. Jak to celé skutečně bylo? A proč si někteří lidé stále myslí, že dokázala uniknout?
Abdikace cara, revoluce a domácí vězení
V roce 1917 vypukla v Rusku revoluce a car Mikuláš II. byl nucen abdikovat, čímž skončila více než 300 let trvající vláda Romanovců. V následujících 16 měsících byli car, jeho žena Alexandra, syn Alexej a čtyři dcery Olga, Taťána, Marie a Anastázie v domácím vězení na několika místech – v zemi vypukla druhá revoluce a občanská válka – a nakonec skončili v bolševickém zajetí v Jekatěrinburgu. Tam Lenin v Moskvě rozhodl, že mají být zavražděni, a tím odstraněna jakákoli hrozba pro revoluci.
V časných ranních hodinách 17. července 1918 byla rodina Romanovců spolu s lékařem a třemi sluhy probuzena a odvedena do sklepa pod záminkou, že dům může být brzy napaden protibolševickými silami. Místo toho do místnosti vstoupila skupina strážců, kteří dostali pistole, a všechny povraždila. Ti, kteří přežili počáteční zběsilou střelbu, byli doraženi bajonety, načež vrazi odvezli těla na nákladním autě do lesa Koptyaki u Jekatěrinburgu a zlikvidovali je v hromadném hrobě.
Mýtus o přeživší Anastázii
Začalo to příchodem Anny Andersonové v Berlíně v roce 1920. Jako první se prohlásila za Anastázii a tvrdila, že zázrakem unikla krvavé lázni v Ipatjevově domě. Její dlouholetá kampaň za uznání, která dala vzniknout celé psané a filmové mytologii, probíhala po desetiletí u evropských soudů a zajistila, že se příběh Romanovců pravidelně objevoval v tisku, i když ze špatných důvodů. Lidé byli natolik fascinováni ženou, o níž se později přesvědčivě prokázalo, že je podvodnice, že ztratili ze zřetele skutečné Romanovce. Záliba v konspiračních teoriích, kterou to živilo, a naléhání ze strany tvůrců přetrvávaly (existovalo několik falešných Anastázií i zejména Alexejů) i poté, co byly v roce 1991 z mělkého hrobu vyzdviženy ostatky většiny členů rodiny a jejich čtyř služebníků. Těla byla ve skutečnosti tajně nalezena již v roce 1979, ale teprve po pádu Sovětského svazu umožnilo politické klima odhalit místo jejich pohřbení.
Dvě z dětí však v hrobě chyběly – Alexej a Marie. Přestože zbytek rodiny nechal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin v roce 1998 slavnostně pohřbít v Petropavlovské katedrále v Petrohradě, pohřešované ostatky se nakonec podařilo najít až v roce 2007. Našel je spojený tým místních a amerických archeologů jen asi 60 metrů od původního hrobu.
K posílení konspirační teorie přispěly i filmy
V těchto mezerách se množily teorie, které byly posilovány každým novým podvodníkem. Knihy a filmy utvrzovaly představu, že Anastázie přežila, zejména hollywoodský hit Anastázie z roku 1956 s Ingrid Bergmanovou v hlavní roli. A případně ještě animovaný film Anastázie z roku 1997, který si možná budou pamatovat vaše malé děti.
Zdroj: Time, History Extra