Vědci konečně odhalili, co stálo za příčinami moru
Epidemie moru způsobila za dobu svého trvání až 60% úbytek obyvatelstva. Vědci na její hlavní příčiny a důvod šíření přišli až nyní. Povedlo se jim totiž odhalit důležitý prvek DNA v ostatcích obětí, uvedl server Newsweek.
Černá smrt, neboli epidemie moru, byla nákaza způsobená bakterií Yersinia pestis, která se poprvé dostala do Středomoří prostřednictvím obchodních lodí a v roce 1300 se rychle rozšířila po Evropě, severní Africe a Blízkém východě. Předpokládá se, že v důsledku této nemoci zemřelo v její první vlně až 60 % populace, což se rozšířilo do 500 let trvající pandemie zvané druhá morová pandemie, která trvala až do 19. století.
Skutečný původ černé smrti až dosud nikdo neznal, v akademické obci kolovaly různé teorie.
„Dvě hlavní hypotézy se týkaly Číny a Střední Asie. K vyřešení této záhady bylo zapotřebí starověké DNA z východní části západní Eurasie,“ uvedl pro Newsweek spoluautor a historik z University of Stirling Philip Slavin.
Jediné dosud dostupné archeologické nálezy pocházejí ze Střední Asie a byly nalezeny při vykopávkách, které proběhly před téměř 140 lety. Nedaleko jezera Issyk Kul, které se dnes nachází v Kyrgyzstánu, se díky náhrobkům, na nichž stojí, že ti, kdo v těchto letech zemřeli, zemřeli na „mor“, našly důkazy o tom, že v letech 1338 a 1339 zdevastovala místní obchodní komunitu epidemie.
„Celkem je zde 467 náhrobků s přesně datovanými nápisy, které se pohybují od roku 1248 do roku 1345,“ uvedl Slavin. „Z nich 118 je datováno 1338-1339, což naznačuje nějakou zvýšenou úmrtnostní krizi. Některé nápisy byly delší než jiné a na 10 z nich byl jako příčina smrti uveden ‚mor‘ (v syrštině, liturgickém jazyce místních křesťanů). Více než 100 let tato zmínka o „moru“ mátla historiky. Měl jsem podezření, že by mohlo jít o počátek černé smrti, ale prokázat se to podařilo až pomocí DNA.“
V této studii vědci analyzovali lidské ostatky na místech, kde náhrobní kameny naznačovaly, že jedinec zemřel na epidemii, pomocí starobylé DNA (aDNA).
„Odhalili jsme aDNA ze zubů sedmi jedinců – zuby bývají po smrti člověka nejlépe zachovány a uchovávají patogeny v krevních proudech. Při analýze byla u všech tří jedinců zjištěna morová bakterie Yersinia pestis,“ řekl Slavin.
Po uplynutí mnoha let jsou vzorky DNA náchylné ke kontaminaci a degradaci vlivem prostředí, což pro výzkumný tým představovalo určitou výzvu.
„Pouze dva ze tří zubů měly dostatečné genomické pokrytí, ale bylo dostatečně dobré je spojit dohromady pro zvýšení genomického rozlišení, což přineslo velmi jasný obraz. Nejenže byla Yersinia pestis detekována ve všech třech vzorcích, ale vysoké pokrytí dvou vzorků nám umožnilo určit jejich evoluční pozici na fylogenetickém stromu. Analýza zjistila, že genomy 1338-1339 spadají do uzlu bezprostředně předcházejícího ‚velkému třesku‘, kdy se hlavní linie Yersinia pestis rozdělila na čtyři nové větve, z nichž větev 1 je spojena s genomy černé smrti ze západní Eurasie,“ řekl Slavin.
Mor řádí dodnes
Zjistili také, že morové kmeny, které se dnes vyskytují v okolí středoasijského pohoří Tian Shan (které prochází Kyrgyzstánem, Kazachstánem, Xinjiangem v Číně a Uzbekistánem), jsou geneticky úzce příbuzné s rekonstruovanými starověkými genomy z let 1338-1339. Vědci dospěli k závěru, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že se starověký kmen vyvinul lokálně, v rámci rozšířené horské oblasti Tian Shan.
„Tato staletá záhada byla vyřešena! Kromě toho však máme ještě dva další poznatky. Pro pochopení fenoménu nově vznikajících epidemických onemocnění je nezbytné mít co ‚nejširší‘ evoluční obraz. Je důležité sledovat, jak se tyto nemoci evolučně a historicky vyvíjejí, vždy je důležité nepřistupovat k různým kmenům jako k izolovaným jevům, ale jako k něčemu, co je zasazeno do mnohem širšího evolučního obrazu. Abychom pochopili, jak se vyvíjejí a přenášejí, je důležité vzít v úvahu environmentální a socioekonomické historické souvislosti, v nichž tyto procesy probíhají.“
Autoři doufají, že jejich studie bude příkladem toho, jak zásadní je pro podobné důležité objevy společný multidisciplinární výzkum. Zapojili do něj kolegy z různých oborů, například historiky, archeology a genetiky.
Zdroj: Newsweek.com