V sibiřském městě Jakutsk jsou v zimě teploty až mínus 60 stupňů
Nejchladnější město na světě se nachází na Sibiři, kde teploty klesají až k minus 60 stupňům. Zde se dozvíte, proč je tam taková zima.
Taková zima, že ji teploměr nezměří
Jakutsk se nachází na Sibiři, v jedné z nejchladnějších a nejřidčeji osídlených oblastí světa, a žije v něm přibližně 336 200 lidí, z nichž mnozí pracují pro společnost Alrosa, která ve městě provozuje diamantový důl.
Teploty v Jakutsku dosahují až minus 60 °C. Někteří obyvatelé trvají na tom, že zažili mnohem chladnější dny, ale nemohli to ověřit, protože „teploměr ukazuje jen do -63 °C ,“ uvádí se v rozhovoru pro BBC.
Chladno celý rok
Podle serveru Climate-Data.org, který čerpá údaje z mezivládní organizace Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí, je průměrná roční teplota v Jakutsku minus 7,5 °C. Průměrné teploty v Jakutsku se šest měsíců v roce pohybují pod 0 °C, přičemž v červenci dosahuje rtuť teploměru maximálně kolem 20 °C.
Město postavené na permafrostu
Jakutsk je největší město postavené na věčně zmrzlé půdě, která je trvale zmrzlá nejméně dva roky. Podle stavebního časopisu SiteNews je většina budov ve městě postavena na kůlech nebo pilotech, aby teplo, které vytvářejí, neroztavilo zmrzlé vrstvy pod nimi. Teplý vzduch z budov může také způsobit, že se město zahalí do „obytné mlhy“, protože vzduch je tak studený, že horký vzduch z domů a aut nemůže stoupat vzhůru.
Úmrtí způsobená chladem však nemají na město skutečný dopad. Jedna studie zveřejněná v BMJ ukázala, že úmrtnost na nemoci související s chladem se v Jakutsku s poklesem teplot nezvýšila (jako je tomu v jiných evropských zemích). Je to proto, že obyvatelé vědí, že mají nosit velmi teplé oblečení a zůstávat doma. „Stačí se oblékat teple, ve vrstvách, jako zelí,“ řekla agentuře Reuters v roce 2023 obyvatelka Nurgusun Starostina.
Proč tu někdo žije?
Sibiř je tak chladná kvůli „kombinaci vysoké zeměpisné šířky a velké rozlohy“, řekl Alex DeCaria, profesor meteorologie na Millersville University v Pensylvánii.
Globální teplotní extrémy – jak vysoké, tak nízké – se obvykle vyskytují na kontinentech, protože pevnina se ohřívá a ochlazuje rychleji než oceány. V případě Sibiře hraje roli také sněhová a ledová pokrývka, která pomáhá udržovat chlad v regionu tím, že odráží dopadající sluneční záření zpět do vesmíru.
Tato kombinace faktorů vedla k vytvoření rozsáhlé, částečně trvalé oblasti vysokého tlaku, která se v zimě vytváří nad Sibiří a je známá jako „sibiřská tlaková výše“.
S ohledem na podmínky v Jakutsku a Ojmjakonu hraje roli také topografie. „Tato místa se nacházejí v místních údolích, obklopených vyšším terénem,“ vysvětlil Jouni Räisänen, docent z Institutu pro výzkum atmosféry a zemského systému (INAR) na Helsinské univerzitě ve Finsku.
„Důsledkem toho je, že za klidných zimních podmínek se snadno vytvářejí takzvaná ‚jezera studeného vzduchu‘,“ uvedl Räisänen v e-mailu pro Live Science. Tyto kapsy studeného, relativně „těžkého“ vzduchu se mohou zachytit v blízkosti dna údolí. V případě Oymyakonu je tento efekt umocněn relativně velkou výškou okolních horských masivů, které pomáhají „chránit jezera studeného vzduchu“ před mísením s teplejším vzduchem, poznamenal Räisänen.
A proč tu pořád někdo žije? „Myslím, že lidé jsou hrdí na místo, kde žijí, a na svou vynalézavost, díky níž se jim daří úspěšně žít v drsných podmínkách,“ uvedla v e-mailu pro Live Science Cara Ocobocková, biologická antropoložka a ředitelka Laboratoře lidské energetiky na Univerzitě Notre Dame.
Zdroj: Live Science