Už to tady bylo. Mnoho prezidentů USA začínalo v křesle viceprezidenta. Mluví se i o Kamale Harrisové

Žhavým tématem okolo letošních prezidentských voleb v USA je hlavně zjevně nezcela perketní zdravotní stav prezidenta Bidena. Zjevné kognitivní přešlapy, jako pletení si Putina se Zelenským a nazývání se černošskou ženou, vyvolává velké pochybnosti o jeho způsobilosti opět kandidovat, ale i nyní zastávat úřad. V posledních týdnech se volání po náhradě kandidáta ozývá už i od demokratů a vedou se četné debaty. tom, kdo by ho mohl nahradit. Horkou kandidátkou je Kamala Harrisová, Bidenova aktuální viceprezidentka. Ta by se stala prezidentkou i v případě, kdy by Biden byl prohlášen neschopným vykonávat funkci.

Ať už by se Harrisová dostala do čela Bílého domu jakkoliv, nebyla by první, komu se to z pozice viceprezidenta povedlo. Přehled amerických hlav států, kteří začínali právě jako pravé ruky přináší server History.com. A je jich možná více, než byste bývali řekli.

1-2. John Adams a Thomas Jefferson

Jako na kolotoči se vystřídali v Bílém domě Adams a Jefferson. Volby v roce 1789 vyhrál George Washington. Podle tehdejších pravidel viceprezidentem stával vždy druhý v pořadí, což byl John Adams. Adams poté v roce 1796 ve volbách zvítězil a druhý se umístil Thomas Jefferson, který se dle stejných pravidel stal viceprezidentem. V silně partizánských volbách roku 1800 pak zvítězil Jefferson.

3. Martin Van Buren

Politik z New Yorku, Martin Van Buren, byl jmenován prezidentem Andrewem Jacksonem jako jeho ministr zahraničí. Van Buren se ukázal jako schopný při navigaci hořkých rivalit v Jacksonově administrativě. Během Jacksonova druhého funkčního období od roku 1833 do roku 1837 fungoval jako jeho viceprezident. V roce 1836 vyhrál volby a odsloužil jedno období. S ekonomikou v těžké krizi v roce 1840 byl v dalších volbách poražen kandidátem z politické opozice, Williamem Henrym Harrisonem.

4. John Tyler

John tyler měl stěstí ve smůle jeho prezidenta. Byl zvolen viceprezidentem v roce 1840 s Williamem Henrym Harrisonem. Harrison však zemřel pouhých 32 dní po inauguraci, a tak byl v roce 1841 Tyler uveden do úřadu prezidenta jako ústavní nástupce. Tyler si ponechal celý Harrisonův kabinet, ale téměř všichni z nich na protest rezignovali poté, co Tyler vetoval zákon o založení Banky Spojených států. Tyler se rozhodl nekandidovat na znovuzvolení v roce 1844.

5. Millard Fillmore

Kozervativní strana Whigů nominovala generála Zacharyho Taylora, jižanského otrokáře, jako svého prezidentského kandidáta v roce 1848. Následně museli uklidnit abolicionisty ve svých řadách tím, že přidali Millarda Fillmora, seveřana. Taylor a Fillmore se poprvé setkali až po vítězství ve volbách a nevycházeli spolu. To vedlo Taylora k tomu, že Fillmora z jakékoli skutečné role ve své administrativě vyloučil.

Po Taylorově smrti v úřadu v roce 1850, pravděpodobně na choleru, se Fillmore ocitl u moci. Fillmore kandidoval na znovuzvolení v roce 1856, ale prohrál, a jeho špatný výkon vedl k zániku strany Whig, jejíž nástupkyní je dnešní Republikánská strana.

6. Andrew Johnson

Abraham Lincoln si Johnsona vybral jako svého kandidáta na viceprezidenta v roce 1864, kdy se republikáni spojili s některými demokraty. Když byl Lincoln v roce 1865 zavražděn, Johnson, který měl být také terčem atentátu, se stal prezidentem.

V roce 1868 se Johnson stal prvním prezidentem, který byl takzvaně „impeachován“ Kongresem (obdoba ústavní žaloby na prezidenta). Sněmovna hlasovala 126 proti 47, aby ho postavila před soud v Senátu. Johnson se těsně vyhnul odsouzení o jeden hlas a dokončil tak své funkční období.

7. Chester A. Arthur

Rodák z Vermontu Chester Arthur, povoláním školní ředitel a právník, měl vcelku málo zkušeností z politiky. Prezidentský kandidát James Garfield si ho vybral aby regionálně vyvážil republikánskou kandidátku v roce 1880. Poté, co Garfielda smrtelně postřelil atentátník Charles J. Giteau v roce 1881, nastoupil Arthur na jeho místo.

Někteří se obávali, že Arthur bude jednat jako politický manipulátor, ale jako prezident prokázal ochotu k reformám. K jeho ko ntroverzním počinům patří podpis zákona Chinese Exclusion Act. Předpis zakazoval čínskou imigraci a bránil Číňanům stát se občany USA. Arthur v roce 1884 nedostal od své strany nominaci ke kandidatuře na druhé období.

8. Theodore Roosevelt

Teddy Roosevelt si jako guvernér New Yorku vybudoval pověst nekompromisního člověka. Republikánští kolegové se ho pokusili neutralizovat tím, že ho postavili na kandidátku s Williamem McKinleyem v roce 1900. Zřejmě se domnívali, že jako viceprezident bude mít malý vliv na prosazení svého progresivního programu. Ale když byl McKinley v roce 1901 zavražděn, Roosevelt se náhle ocitl u moci.

Zpočátku neprosazoval progresivní a reformní politiky, ale po drtivém vítězství v roce 1904 se pustil do ambiciózního programu Square Deal. Ten reguloval průmysl, podporoval sociální programy pro chudé a chránil 200 milionů akrů divočiny. Po odchodu z úřadu se Roosevelt zklamal ve svém nástupci Williamu Howardu Taftovi a neúspěšně proti němu kandidoval jako nezávislý v roce 1912.

9. Calvin Coolidge

Calvin Coolidge, rodák z Vermontu, sloužil jako viceguvernér a poté guvernér Massachusetts. Pak byl vybrán jako viceprezident pro kandidáta Warrena Hardinga v roce 1920. Po Hardingově srdečním infarktu v roce 1923 byl notoricky klidný Coolidge uveden do funkce. V roce 1924 úspěšně kandidoval na znovuzvolení s heslem „Keep Cool with Coolidge“.

Coolidge přesvědčil Kongres o snížení daní pro bohaté, ale udělal vcelku málo pro omezení spekulací na akciovém trhu. Ty pak vedly ke katastrofálnímu krachu v roce 1929 během následné administrativy Herberta Hoovera. V roce 1928 se rozhodl nekandidovat na znovuzvolení.

10. Harry S. Truman

Po první světvé válce stoupal v Truman místní politice v Missouri a byl zvolen i do Senátu USA. Na konci druhé světové války si ho prezident Franklin D. Roosevelt vybral jako svého kandidáta na viceprezidenta. Truman sloužil jako viceprezident méně než tři měsíce, než Roosevelt zemřel.

Přes své skromné zázemí a nedostatek vzdělání se Truman ukázal jako jeden z nejdůležitějších prezidentů v historii USA. Rozhodl o svržení atomových bomb na Japonsko, agresivně se postavil Sovětskému svazu a nově komunistické Číně v studené válce. Přestože jeho politickou kariéru poškodila vysoká inflace a nedostatek spotřebního zboží, Truman v roce 1948 překvapivě zvítězil ve volbách. Po invazi komunistické Severní Koreje do Jižní Koreje v roce 1950 Truman mobilizoval USA. Krvavý pat, který následoval, snížil jeho popularitu a přispěl k jeho rozhodnutí nekandidovat na znovuzvolení v roce 1952.

11. Lyndon B. Johnson

Texan Lyndon Johnson, který sloužil jako předseda Senátu, byl vybrán Johnem F. Kennedym, který byl zvolen v roce 1960. Johnson ovšem prý nebyl v Kennedyho vnitřním kruhu a měl malý vliv. To se vše změnilo, když byl Kennedy v roce 1963 zavražděn v proslulém atentátu při návštěvě Dallasu. Johnson, který byl jen dvě auta za Kennedym v koloně, unikl zranění a složil přísahu na palubě Air Force One později toho odpoledne.

Johnson kandidoval na znovuzvolení místo Kennedyho v roce 1964 a drtivě porazil republikána Barryho Goldwatera, kterého mnoho voličů vnímalo jako příliš extrémního. Johnson využil svého mandátu k masivním změnám v sociálním zabezpečení, prosadil zákony o Medicare, investoval peníze do školství a obnovy měst. Ale jeho eskalace války v Vietnamu se ukázala jako nepopulární a Johnson se nakonec rozhodl v roce 1968 znovu nekandidovat.

12. Richard M. Nixon

Kalifornian Richard Nixon sloužil ve Sněmovně a Senátu a poté jako viceprezident Dwighta Eisenhowera od roku 1953 do roku 1961. Nedokázal ale navázat na Eisenhowerovu popularitu a v těsných volbách v roce 1960 prohrál právě s demokratem Johnem F. Kennedym. Přesto Nixon dokázal obnovit svou politickou životaschopnost a v roce 1968 těsně zvítězil.

Nixon byl znovuzvolen v roce 1972 v drtivém vítězství nad protiválečným demokratem Georgem McGovernem. Nixon dosáhl řady úspěchů, od založení Agentury pro ochranu životního prostředí po snahu o navázání normálních diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou. Ale aféra Watergate zničila jeho politickou kariéru a stal se prvním prezidentem, který rezignoval na úřad.

13. Gerald R. Ford

Veterán legislativy z Michiganu Gerald Ford se stal viceprezidentem Richarda Nixona v roce 1973. Nahradil tak předchozího viceprezidenta, který byl nucen rezignovat kvůli obviněním z korupce. V létě roku 1974 Ford nahradil i samotného prezidenta Nixona. Ten se rozhodl odstoupit po Watergate, aby se vyhnul impeachmentu a soudu v Senátu.

O měsíc později Ford omilostnil svého předchůdce za všechny trestné činy proti Spojeným státům, kterých se Richard Nixon dopustil nebo mohl dopustit. Tento krok byl nepopulární a pravděpodobně přispěl k Fordově těsné porážce s demokratem Jimmym Carterem v roce 1976.

14. George H.W. Bush (Bush starší)

Kromě toho, že sloužil dvě období jako viceprezident Ronalda Reagana, měl George H.W. Bush impozantní životopis. Byl letcem z druhé světové války, fungoval dvě období v Kongresu, byl zástupcem USA při OSN, předsedou Republikánského národního výboru, diplomatem pro Čínskou lidovou republiku a ředitelem Ústřední zpravodajské služby.

Bush snadno porazil demokratického kandidáta, guvernéra Massachusetts Mika Dukakise, v roce 1988. Dohlížel na konec studené války a vedl mezinárodní koalici, která vyhnala iráckého diktátora z okupovaného Kuvajtu. Ale Bushovy šance na znovuzvolení oslabily hospodářský pokles a nástup charismatického demokratického rivala Billa Clintona. V roce 1992 znovu neuspěl.

15. Joe Biden

Biden kandidoval na prezidenta čtyřikrát, v letech 1988, 2008, 2020 a 2024.

Poprvé byl zpočátku považován za dobrého kandidáta, ale odstoupil poté, co se zjistilo, že přednesl projev, který byl obšlehnutý od britského politika Neila Kinnocka.

V roce 2008 odstoupil potom, co nezískal příliš valnou podporu od své vastní strany na sjezdu v Iowe. Ale jako viceprezidenta si ho vybral tehdejší kandidát Barack Obama, který poté i dvakrát uspěl a fungoval až do roku 2016.

Biden se rozhodl na prezidenta v roce 2016 nekandidovat, částečně prý kvůli smrti svého syna Beaua na rakovinu. Nakonec ale vyhrál prezidentské volby v roce 2020. Jeho viceprezidentkou je Kamala Harrisová, která by právě v pípadě jeho neschopnosti vykonávat úřad nastoupila k moci.

Zdroj: History