Tajemství Hermanna Göringa: Jeho bratr Albert měl bojovat proti nacistům a zachránit mnoho lidských životů. Část jeho příběhu se týká i Česka
Že jeden potomek se dá na dráhu dobra, a ten druhý na dráhu zla, to jsme zvyklí vidět hlavně v pohádkách. Málokdo by ale řekl, že se to může dít i ve skutečnosti. Jako příklad si můžeme vzít neblaze proslulého Hermanna Göringa, jehož bratr Albert měl usilovně bojovat proti nacistům.
Tajuplný bratr Albert
Toto je příběh dvou bratrů. Starší bratr, jeden z nejznámějších nacistů 20. století, Hermann Göring, Hitlerův zástupce, vůdcův vyvolený nástupce, muž, který vedl Luftwaffe do bleskové války a bitvy o Británii. Jeho mladší bratr Albert byl záhadou, muž, který po válce mátl spojenecké vyšetřovatele neuvěřitelnými příběhy o protinacistickém hrdinství a který zůstává záhadou i po 70 letech.
Nové důkazy o Albertu Göringovi vedly ke kampani za jeho vyznamenání v Izraeli jako člověka, který pomáhal židovskému lidu, zatímco jeho bratr patřil k organizátorům holocaustu. A v pozoruhodném rozhovoru s jeho jedinou dcerou Elizabeth, se objevuje mimořádný důvod, proč Albert Göring riskoval svůj život, aby pomohl lidem utlačovaným nacisty, a to dokonce do té míry, že tvrdil, že ho před gestapem a SS chránil sám Hermann Göring.
V očích spojenců byl podezřelý
„Pokud mohl, pomáhal mi v těchto věcech,“ řekl Albert svým vyšetřovatelům během norimberského procesu. Pokud jde o rodinu, Hermann Göring „měl vřelé srdce“. Není divu, že spojenečtí vyšetřovatelé považovali každého se jménem Göring za podezřelého a na Alberta pohlíželi jako na dalšího prohnaného nacistu, který se snaží vyhnout oběšení za válečné zločiny. Richard Sonnenfeldt, jeden ze spojeneckých tlumočníků, odmítl Albertovo vyprávění jako fantazii „svědka, který si mne ruce a moc mluví“. Ve zprávě z výslechu se uvádí, že Albert se dopustil „tak chytrého racionalizačního a výmyslu“, jaký kdy vyšetřovatelé viděli. V závěru zprávy se uvádí: „Nedostatek důvtipu Alberta Göringa se vyrovná pouze mohutnosti jeho obézního bratra.“ Představa „dobrého Göringa“ se zdála opravdu neuvěřitelná, přestože se oba bratři od sebe lišili vzhledem, postavou i charakterem.
Jejich cesty se rozešly
V době první světové války už byl Hermann hlučný a panovačný. Vyhledával akce a stal se velmi oceňovaným stíhacím pilotem, který velel letce slavného Rudého barona Manfreda von Richthofena. Albert se mezitím proháněl v bahně zákopů jako signální inženýr. Ve dvacátých letech, uprostřed poválečného chaosu a ponížení, se Hermann Göring seznámil s neúspěšným umělcem a ambiciózním politickým aktivistou Adolfem Hitlerem a stal se jedním z prvních členů nacistické strany. Albert – již s pověstí sukničkáře – byl podruhé ženatý, měl dva nevlastní syny a skromnou kariéru inženýra, nakonec získal práci ve Vídni, poněkud pikantním multikulturním hlavním městě Rakouska. Užíval si vídeňské kultury, vína a společenského života s širokým okruhem židovských přátel. Mezi nimi byli i spolumajitelé vídeňské filmové společnosti, bratři Oskar a Kurt Pilzerovi.
V roce 1938 se však Albertův bohémský život chýlil ke konci. Hitler anektoval Rakousko. Klíčovou roli při zavádění nacistického pořádku sehrál Hermann Göring, který telefonicky šikanoval rakouské politiky, požadoval, aby nacisté získali vládní funkce, a nakonec trval na invazi německých vojsk. Začala nacistická noční můra plná zatýkání, zátahů gestapa a odvádění politických odpůrců do koncentračního tábora Dachau. Mezi zatčenými byli i bratři Pilzerovi. O sedm let později, v roce 1945, ve výslechových místnostech během norimberského procesu, ohromil Albert Göring své vyšetřovatele tím, že jim předložil ručně psaný seznam 34 osob, o nichž tvrdil, že jim pomohly uprchnout před nacisty, přičemž Pilzerovi byli na 24. místě. Ze seznamu vyčnívají dvě velká jména – doktor Kurt Schuschnigg, bývalý rakouský kancléř, a arcivévoda Josef Ferdinand z královské dynastie Habsburků. Albert tvrdil, že on a jeho sestra lobbovali u bratra Hermanna za propuštění některých rakouských vězňů a Hermann „byl velmi rozpačitý“, ale druhý den „byl zatčený Habsburk opět na svobodě“.
Klíčové svědectví
Spojenečtí vyšetřovatelé Albertově příběhu stále nevěřili, dokud jim dva bizarní zvraty osudu nepomohly změnit názor. Kurt Pilzer, který se svou rodinou uprchl do Spojených států, napsal norimberským prokurátorům a obhájil Albertův případ. Pak se náhodou objevil nový vyšetřovatel, Američan Victor Parker – židovský uprchlík, jehož pravé jméno bylo Paschkis. Jeho teta Sophie Paschkisová konvertovala ke katolicismu a provdala se za skladatele Franze Lehára – jehož hudbu, včetně Veselé vdovy, Hitler obdivoval. Lehárovi byli na seznamu Alberta Göringa, který pomáhal zachraňovat, uvedeni pod číslem 15. Vyšetřovatel Victor Parker se od své tety Sophie dozvěděl, že bratr Hermanna Göringa Albert skutečně pomáhal Židům uniknout z koncentračních táborů. Fantastické historky ,,dobrého Göringa“ náhle potvrdil jeden z mužů vyslaných k výslechu v Norimberku.
Po válce ho i přesto nepotkalo nic dobrého
Albertovy potíže však ještě neskončily. Pražské úřady po něm pátraly kvůli obvinění z kolaborace s nacisty. Tentokrát ho však zachránili členové českého odboje, kteří pracovali ve Škodových závodech, kde Albert působil jako vedoucí. Ti vypověděli, že jim Albert Göring pomáhal podkopávat nacistické okupanty a předával jim informace na pomoc odboji. V roce 1947 byl Albert konečně na svobodě, ale jeho život byl v troskách. Göringovo jméno mu nepomohlo najít práci. Jeho sukničkářství zničilo jeho čtyři manželství, dál hojně pil a v roce 1966 zemřel v zapomnění, jeho činy nebyly veřejně uznány. Nyní, 50 let po jeho smrti, se však záhada mladšího bratra Hermanna Göringa pomalu odkrývá. Jeden z historiků, William Hastings Burke, se v izraelském Jad Vašem zasadil o to, aby Albert dostal nejvyšší izraelské vyznamenání pro nežidovskou osobu. Stejně jako Oskar Schindler by mohl být Albert konečně uznán za jednoho ze „Spravedlivých mezi národy“. Jedná se o lidi, kteří „riskovali svůj život, svobodu a bezpečí“, aby zachránili Židy během holocaustu.
Zdroj: BBC, The Guardian