Sebevražd v ČR přibývá. Umíte rozpoznat varovné signály u sebe a svých blízkých?

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) představil první komplexní zprávu o prevenci sebevražd v České republice. Upozorňuje na rostoucí míru sebevražednosti od roku 2019, kdy v roce 2022 v České republice zaznamenáno 1302 sebevražd, což představuje průměrně 3,5 případů denně. Dokument je dostupný na webových stránkách sebevrazdy.cz.

První krok k informovanosti a prevenci

„Je důležité informovat odbornou i laickou veřejnost o vývoji sebevražednosti. Chceme také poskytnout ověřené informace o této problematice,“ uvádí Alexandr Kasal z NUDZ na jeho webu. Zpráva by podle něj měla sloužit i jako průběžná evaluace Národního akčního plánu prevence sebevražd (NAPPS). NUDZ plánuje vydávat tento report každoročně, čímž se připojuje k mezinárodní praxi.

Podle zprávy bylo v roce 2022 v České republice zaznamenáno 1302 sebevražd, což představuje průměrně 3,5 případů denně. Z toho bylo 1031 mužů (79 %) a 271 žen (21 %). Míra sebevražednosti činí 12 případů na 100 000 obyvatel, přičemž u mužů je to 19,4 případů na 100 000 mužů a u žen 4,9 případů na 100 000 žen. Data za rok 2023 zatím naznačují, že situace se stabilizovala a počet sebevražd nevykazuje oproti roku 2022 významný nárůst.

Jaké jsou varovné signály? A umíte je rozpoznat?

Pro mnoho lidí zůstává téma sebevraždy tabu a nechtějí o něm mluvit. Mnoho jedinců tak nemusí vědět, jak reagovat, když se někdo z jejich blízkých nebo oni sami začnou se sebevražednými myšlenkami potýkat. Důležité je podle webu NUDZ nepodcenit žádný z varovných signálů a nebrat žádný z příznaků na lehkou váhu. Zároveň je ale nutné mít na paměti, že obětí sebevraždy se může stát i někdo, kdo žádné varovné signály explicitně nevykazuje.

Jedním z nejvýraznějších ukazatelů sebevražedného rizika jsou změny v chování. Tyto změny by vás měly alarmovat o to více, pokud se vyskytnou po bolestivé události nebo ztrátě, například smrti blízké osoby. Mezi varovné signály patří:

• Odklon od přátel, rodiny a oblíbených činností může signalizovat úzkost a izolaci.
• Fyzické ubližování si je často voláním o pomoc.
• Psání závěti, dopisů na rozloučenou a rozdávání osobních věcí může naznačovat přípravu na odchod.
• Užívání drog nebo alkoholu může být pokusem utlumit bolest.
• Riskantní chování, jako extrémně rychlá jízda autem nebo jiné nebezpečné aktivity mohou být nepřímým voláním o pomoc.
• Nespavost nebo naopak zvýšená spavost a změny ve stravovacích návycích mohou být příznaky hlubokého stresu.

Emocionální změny a pocity jsou dalším klíčovým ukazatelem sebevražedného rizika:

• Pocity prázdnoty, beznaděje a bezvýchodnosti.
• Deprese a úzkost, často se projevující smutkem, iritabilitou nebo vztekem.
• Izolace a osamění.
• Extrémní změny nálad, typické „jeden den nahoře, druhý dole“, mohou signalizovat vážné problémy.
• Výrazná úzkost nebo silné rozrušení.

To, co lidé říkají, může být často nejjasnějším varovným signálem jejich úmyslů. Nemusí ale jít jen o výslovné vyjádření přání či plánu si sáhnout na život. Může se jednat o vyjadřování pocitu zbytečnosti, viny a hanby, nebo nezájmu o vlastní život.

Zdroj: NUDZ, sebevrazdy.cz