Saturn požírající jedno ze svých dětí patří k nejvíce zneklidňujícím obrazům na světě

Už se vám někdy stalo, že jste se dívali na obraz, jehož námět byl tak znepokojivý, že se vám doslova vypálil do mozku? Jedním z takových děl je Saturn požírající jedno ze svých dětí, který namaloval Francisco Goya.

Jedno z nejvíc šokujících uměleckých děl historie

Obraz Francisca Goyi „Saturn požírající jedno ze svých dětí“, namalovaný v letech 1819-1823, je dodnes jedním z nejvíce šokujících a strašidelných děl v dějinách umění. Znepokojivý námět obrazu, na němž bůh Saturn požírá své vlastní dítě, se vymykal tradičním hranicím umění a zpochybňoval tehdejší společenské normy. Šok, který toto mistrovské dílo vyvolalo, lze přičíst jeho grafickému násilí a niterné hrůze. Goyovo temné a hrůzné ztvárnění této mytologické scény je neúprosným zkoumáním lidské temnoty a krutosti.

Obraz vznikl v době, kdy malíř upadl do vnitřního zmatku

Syrové emoce a drsná obraznost obrazu nutily diváky konfrontovat se s nejtemnějšími stránkami lidské psychiky. Obraz „Saturn požírající jedno ze svých dětí“ navíc znamenal výrazný odklon od Goyových dřívějších děl a odrážel jeho osobní propad do duševního zmatku a rozčarování z okolního světa. Tato proměna hluboce rezonovala s uměleckým světem zvyklým na idealizovanější a romantičtější zobrazení. Dnes je obraz oslavován pro svůj odvážný odklon od konvencí a schopnost vyvolat silné emoce a introspekci. Stále je svědectvím o schopnosti umění šokovat, provokovat a zkoumat nejtemnější zákoutí lidské duše.

Obraz dostal jméno až po smrti umělce

Ačkoli Saturn zůstal až do Goyovy smrti bezejmenný, obecně se má za to, že obraz je jeho interpretací řeckého mýtu, v němž Gaia předpověděla, že jedno z Kronových dětí ho nakonec svrhne, stejně jako to udělal jeho vlastní otec. V mýtu Kronos, který byl později ztotožněn s římským bohem Saturnem, spolkl každé ze svých dětí brzy po jejich narození.

Na rozdíl od mýtu však Goyovo zobrazení zahrnuje násilné roztrhání budoucího boha. V průběhu let se prosadilo několik teorií o hlubším významu Saturna. Patří mezi ně personifikace poloostrovní války a dopadů násilí na masy obyvatelstva, souvislost se ztrátami několika Goyových dětí – z nichž přežilo pouze jedno – a dokonce i Goyova vlastní neschopnost vyrovnat se se stárnutím, když se stal obětí nemoci. Nejdůležitější otázkou by nakonec mohlo být, zda Goya vůbec zamýšlel, aby se tento obraz dostal na veřejnost, nebo zda měl zůstat navždy skrytý v jeho domě.

Zdroj: Gallery Thane, Britannica