Překvapivý objev. Středověcí mniši byli prolezlí červy
Nová analýza ostatků ze středověké Cambridge ukazuje, že místní augustiniánští mniši byli téměř dvakrát častěji než ostatní obyvatelé města nakaženi střevními parazity. Je to překvapivé, protože většina augustiniánských klášterů té doby měla na rozdíl od domů běžných pracujících lidí latríny a zařízení na mytí rukou, píše web ScienceDaily.
Vědci z katedry archeologie Cambridgeské univerzity tvrdí, že rozdíl v parazitární infekci může být způsoben tím, že mniši hnojili plodiny v klášterních zahradách vlastními výkaly nebo nakupovali hnojiva obsahující lidské nebo prasečí exkrementy.
Studie, která byla dnes zveřejněna v časopise International Journal of Paleopathology, je první, která porovnává výskyt parazitů u lidí ze stejné středověké komunity, kteří žili odlišným životním stylem, a mohli se tak lišit v riziku nákazy.
Vysoký počet nakažených
Vědci otestovali 19 mnichů z areálu kláštera a 25 místních obyvatel ze hřbitova Všech svatých a zjistili, že 11 mnichů (58 %) bylo nakaženo červy, zatímco mezi obyvateli města jich bylo jen osm (32 %). Tato hodnota výskytu parazitů mezi měšťany je v souladu se studiemi středověkých pohřbů v jiných evropských zemích, což naznačuje, že nejde o nijak zvlášť nízkou hodnotu – spíše byla míra infekce v klášteře pozoruhodně vysoká.
„Zdá se, že mniši ve středověké Cambridgi byli prolezlí parazity,“ uvedl hlavní autor studie doktor Piers Mitchell z katedry archeologie v Cambridge. Je to vůbec poprvé, co se někdo pokusil zjistit, jak běžní byli parazité u lidí, kteří vyznávali různé životní styly ve stejném středověkém městě, píše stanice BBC. Nejčastější infekcí byla škrkavka, ale našli se i důkazy o infekci bičíkovci. Obě se šíří špatnou hygienou.
Standardní hygienické podmínky ve středověkých městech spočívaly v záchodech typu žumpa: díry v zemi sloužily k odkládání výkalů a domovního odpadu. V klášterech však byly běžné systémy s tekoucí vodou – mimo jiné i k vypláchnutí latríny. Vzhledem k tomu, že škrkavky a bičíkovci se šíří špatnou hygienou, vědci tvrdí, že rozdíl v míře nakažení mezi mnichy a běžnou populací musel být způsoben tím, jak každá skupina nakládala s lidským odpadem.
Celkově vzato ti, kteří byli pohřbeni ve středověkých anglických klášterech, žili podle předchozích výzkumů déle než ti na farních hřbitovech, pravděpodobně díky výživnější stravě, luxusu bohatství.
Zdroj: ScienceDaily, BBC