Podzemní velitelský bunkr NORAD. Zde, hluboko ve skále můžete přežít i jadernou apokalypsu

Přidat na Seznam.cz

Uvnitř obrovské žulové pevnosti neustále pracují stovky lidí, kteří sem každý den dojíždějí. Jejich práce je monitorovat možné hrozby potenciálně ohrožující Spojené státy americké. Základna slouží svému účelu už déle než 60 let.

Podzemní velitelství je chráněno osmi sty metry tvrdé žuly

Zhruba v polovině tunelu se autobus přivážející skupinu zaměstnanců zastaví u masivních ocelových vrat, které váží 50 tun a jsou tlusté skoro metr. Tunel se táhne dál podzemím směrem k vojenskému bunkru zavrtanému hluboko do podhůří Rocky Mountains, jedenáct km jihozápadně od Colorado Springs. „Hora“, jak se komplexu hovorově říká, je velitelským protijaderným krytem Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD). Od roku 2006 jsou hlavní operace NORADu řízené z nedaleké letecké základny Peterson. V případě hrozícího jaderného útoku by se, ale pracovníci NORADu evakuovali do velitelského zařízení uvnitř hory, kde by je 800 metrů žuly nad nimi ochránilo i před těmi nejsilnějšími jadernými výbuchy, jak píše web Military.

Jen podzemní vstupní tunel vedoucí do žulové pevnosti je bezmála 1800 metrů dlouhý

Cheyenská hora se nachází skoro 3000 metrů nad mořem. Zaměstnanci jsou dopravování dovnitř komplexu vstupním tunelem ve tvaru podkovy. Přesněji řečeno přibližně 1800 metrů dlouhým vstupním tunelem. Severním portálovým obloukem umístěným 600 metrů pod vrcholem hory. Zajímavostí je, že zde byly natáčeny některé scény ze slavných holywoodských filmů, například: Interstellar, televizní seriál „Hvězdná brána“ a také Válečné hry. V hustých lesích na povrchu se to hemží divokou zvěří a nic tam nenasvědčuju přítomnosti obrovského velitelského komplexu umístěného hluboko v nitru této skalnaté hory.

Za mohutnými ocelovými vraty se rozprostírá skutečné podzemní město

U dalších mohutných vrat vystupujeme z autobusu a vcházíme už přímo do samotné základny. V době míru zůstávají vrata otevřená. Jsou, ale záměrně vyklopená směrem ven. Pokud by došlo k jadernému úderu, tak mohutná tlaková vlna by vrazila do otevřeného tunelem a zabouchla tyhle ocelová vrata, což by zajistilo, že kdokoli kdo se nachází uvnitř přežije. Lidé, kteří by tam byli ukryti v případě rozpoutání jaderné války, by měli k dispozici vlastní zdroj vody, rozsáhlé zásoby potravin a elektrickou energii zajišťovanou mohutnými generátory, píše web Britannica.

Jak to vypadá uvnitř NORADU

Prostory nacházející se uvnitř komplexu jsou tak rozlehlé, že je v nich dostatek prostoru pro 13 třípatrových budov a dvě dvoupatrové budovy nacházející se uvnitř podzemní jeskyně vytvořené uvolněním téměř 700 000 tun žuly, na což bylo potřeba kolem 1,5 milionů tun dynamitu. Budovy jsou uvnitř prostornější, než by se dalo čekat. Místo je vlastně rozlehlým kancelářským komplexem – každý den zde pracuje kolem 500 lidí.

NORAD monitoruje četné potencionální hrozby, jeho existence je stále velmi potřebná

Tento velitelský podzemní komplex byl zprovozněno v roce 1966. Celková doba výstavby byla šest let. Náklady na stavbu 142 milionů dolarů – 3,5 miliard korun (v dnešních cenách zhruba miliarda dolarů – 25 miliard korun). Nejprve se role NORADu zaměřovala na monitorování severoamerického vzdušného prostoru. Velký strach byl, že se přes Arktidu dostanou do vzdušného prostoru USA sovětské bombardéry dlouhého doletu vyzbrojené jadernými zbraněmi. Koncem 60. let minulého století se objevila technologie mezikontinentálních balistických střel a NORAD obrátil svou pozornost k vesmíru. Po útocích z 11. září 2001 NORAD rozšířil svou působnost na sledování potenciálních narušitelů pocházejících z území Spojených států a Kanady. Dnes, se zvýšenou hrozbou terorismu a kybernetické války, sleduje NORAD téměř všechno – od zpráv o neukázněných pasažérech letů komerčních aerolinek až po podezřelá plavidla plující z Karibiku k americkým břehům. Je nutno uznat, že zatím svou práci odvádí velmi dobře a kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě, rozhodně není možné prohlásit, že by NORAD byl už v dnešní době zbytečným plýtváním finančními prostředky a měl by se zavřít.

Zdroje: Redakce, military-history.fandom.com, britannica.com