Nostradamus, Baba Vanga, a další vševědi. Proč tak rádi věříme prorokům? Máme to v sobě
Češi patří mezi velmi ateistické národy. Přesto i my fascinovaně sledujeme, nebo dokonce skutečně věříme, předpovědím moderních proroků. Odkud pochází tato fascinace proroctvími? A proč někteří lidé tíhnou k dezinformacím? Oblíbenou otázku zodpovídá kultura i psychologie, jedním z vysvětlení může být právě sekularizace, píše server INFO.
Proč lidé věří předpovědím o budoucnosti, které se často jen vzdáleně podobají realitě? Jedním z vysvětlení může být právě sekularizace. Navzdory vysoké míře sekularizace Češi stále pociťují potřebu „něčemu“ věřit.
Podle výzkumu agentury STEM z roku 2018 věří mírná nadpoloviční většina (55 %) občanů, že existuje něco, co nás přesahuje. I mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo se označují za ateisty, je mnoho těch, kteří věří v existenci transcendentna. Mezi ateisty to bylo dokonce 68 % dotazovaných.
Média přilévají olej do ohně živeného strachem
Svou roli hrají hlavně média. Nejen bulvární média se zajímají o proroctví Baby Vangy a Nostradama.
Podle dat ze SEO nástroje Collabim hledá na začátku roku téměř 7000 Čechů měsíčně nové předpovědi Baby Vangy. Nostradamus, který měl podle svých vykladačů předpovědět konec světa už v roce 1999, zajímá v lednu zhruba 3000 Čechů, v dalších měsících pak o tisícovku méně.
Tato čísla jsou ale zanedbatelná ve srovnání s počtem skutečných uživatelů, kteří klikají na články s podobnou tematikou. Proroctví o katastrofách, drmaatických zvratech či koncích světa, přitahují statisíce čtenářů.
Strach je dominantním faktorem, proč lidé podléhají prorockým vizím. Konzumenti proroctví svůj strach posilují, protože zdánlivé vědomí věcí budoucích jim dává pocit připravenosti. Tento fenomén byl zřetelný například na začátku pandemie, kdy lidé vykupovali mouku a toaletní papír.
Ukázka řady psychologických fenoménů v akci
Podléhání předpovědím úzce souvisí s psychologickým jevem nazývaným „kognitivní uzavření“, který popsal sociální psycholog Arie W. Kruglanski. Lidé mají tendenci vyhýbat se nejistotě a preferují rychlé, nedostatečně podložené závěry. Při krizích nebo mimořádných událostech se tento jev projevuje nejsilněji.
Ti, kteří si libují v konspiračních teoriích a dezinformacích – mají pocit, že vědí víc než ostatní. Tento pocit výlučnosti a výjimečnosti je motivuje k šíření „exkluzivních“ informací. Často se jedná o teorie zahrnující spiknutí elit a ovládání lidí.
Proč se občas zdá, že předpovědi jsou pravdivé? Sebenaplňující se proroctví funguje na principu, kdy očekávání budoucnosti vede k chování, které tato očekávání naplňuje. Tento koncept se objevil už v 17. století a definitivně ho formuloval sociolog Robert K. Merton v 60. letech minulého století. Pokud lidé očekávají určitou událost, jejich chování často tuto událost způsobí.
Příkladem může být student, který je přesvědčen, že u zkoušky propadne. Paralyzován strachem se neučí a nakonec opravdu neuspěje. Podobně může fungovat očekávání války, kdy zvýšené zbrojení a přípravy na konflikt vedou ke skutečnému konfliktu.
Zdroj: INFO