Neuvěřitelný příběh Vesny Vulovičové. Tato letuška přežila pád z 10 kilometrů, všichni ostatní na palubě letadla, které vybuchlo nad Československem, zahynuli

Před jednapadesáti lety se tehdy 23letá Vesna zřítila z výšky 33 333 stop (10,1 km) a přežila, čímž se dostala do Guinnessovy knihy rekordů jako osoba, která přežila nejdelší volný pád. Při havárii letadla JAT 367 všichni ostatní na palubě zahynuli.

Jak uvádí deník Indian Express, v den nehody, dne 26. ledna 1972, nastoupila srbská letuška Vesna Vulovičová na palubu letu. Letadlo letělo ze švédského Stockholmu do srbského Bělehradu se dvěma mezipřistáními – jedno bylo v Kodani a na druhé mezipřistání v Chorvatsku už letadlo nedoletělo.

Trasa letu vedla nad tehdejším Československem, a právě tam, poblíž Srbské Kamenice, letadlo explodovalo. V čase 16:01, tedy 46 minut po startu, výbuch v zavazadlovém prostoru roztrhl letadlo na tři kusy. Když se v kabině snížil tlak, cestující a další členové posádky byli „vysáti“ z letadla a padali k zemi. Vesna byla zřejmě uvězněna nápojovým vozíkem v zadní části letadla. Trup se oddělil od zbytku letadla a řítil se k zemi do hustě zalesněné oblasti. Trosky dopadly do sněhu pod příznivým úhlem, a právě to s největší pravděpodobností zachránilo Vesně život.

Vesnu našel uvnitř vraku místní obyvatel, který jí před příjezdem záchranářů poskytl první pomoc. Utrpěla velmi vážná zranění a několik dnů byla v kómatu. Utrpěla zlomeninu lebky, měla zlomené obě nohy, tři zlomené obratle, zlomeninu pánve, několik zlomených žeber a dočasné ochrnutí pod pasem. Vesna byla kupodivu po deseti měsících opět schopná chodit, ale doživotně kulhala.

Na nehodu si Vesna nepamatovala a byla ochotna pokračovat v práci letušky. Společnost Jat Airways (JAT) jí však přidělila kancelářskou práci, protože měla pocit, že její přítomnost na letech by přitahovala příliš pozornosti. Vulovičová se v Jugoslávii stala celebritou. Na počátku 90. let byla propuštěna z aerolinií poté, co se zúčastnila protivládních protestů během rozpadu Jugoslávie. Později vedla kampaň jménem Demokratické strany a zasazovala se o vstup Srbska do Evropské unie. Poslední roky života strávila v ústraní a potýkala se s pocitem viny, že přežila. Až do své smrti v roce 2016 žila sama ve svém bytě v Bělehradu.

Craig Glenday, šéfredaktor Guinnessovy knihy rekordů, řekl: „Příběh Vesny Vulovičové je pro mě jedním z nejneuvěřitelnějších příběhů o přežití, ne-li vůbec tím nejpůsobivějším, který v Guinnessově knize rekordů máme.“

„Nešlo jen o přežití havárie, ale také o psychické trauma z vědomí, že jste zažili jednu z nejhorších věcí, která se vám mohla stát,“ dodal Glenday. V jednom z rozhovorů Vesna odhalila, že v den osudného letu vůbec neměla být ve službě. V práci měla být jiná Vesna, ale došlo k záměně jmen.

Podle československého úřadu pro civilní letectví byl výbuch způsoben kufříkovou bombou umístěnou v zavazadlovém prostoru letadla. Ve stejný den byla ve vlaku mezi Vídní a Záhřebem odpálena další bomba, která zranila šest lidí. Ačkoli nikdy nedošlo k žádnému zatčení a došetření tragické události, jugoslávské úřady měly podezření, že za oběma bombovými útoky stojí chorvatská ultranacionalistická teroristická skupina Ustaše, která provedla v letech 1962-1982 proti Jugoslávii 128 teroristických útoků.

Zdroj: Indian Express, Guinness World Records, YouTube