Nacistická posedlost nadpřirozenem zahrnovala germánskou mytologii i hledání cenných artefaktů

Pokud jste někdy hráli nějakou počítačovou hru s druhoválečnou tematikou, sledovali jste film nebo jste viděli nějaký dokument o nacistickém Německu, nejspíš jste si asi stačili všimnout toho, že v mnoha případech jsou hlavní protagonisté i reálné historické postavy doslova posedlé nadpřirozenem a germánskou mytologií. Proto vás možná překvapí, že autoři často vycházeli z reálných podkladů.

Obnova duchovní a rasové jednoty

V prosinci 1920 uspořádala nacistická strana slavnost zimního slunovratu. Podle hlavních nacistických novin Völkischer Beobachter (Lidový pozorovatel) byl tento svátek důležitý, protože měl pomoci obnovit rasovou a duchovní jednotu po válce a levicových revolucích v letech 1918-19. Renesanci árijské civilizace symbolizovanou slunovratem, prohlásil jeden z řečníků, předpověděla nordická mytologie a náboženství již v dávných dobách. Podle Antona Drexlera, spoluzakladatele nacistické strany, byl „nacionálněsocialistický slunovrat“ „viditelným znamením návratu k německé myšlence“. Další řečník hovořil o Baldurovi, severském bohu slunce, pohanských božstvech a hrdinech a o velké historii severského mytologického hrdiny Siegfrieda („jeho zrození v nás – to je naše slunovratová modlitba“).

O nadpřirozeno se velmi zajímal i Himmler

Téměř deset let, mezi lety 1935 a 1944, pověřil Reichsführer-SS Heinrich Himmler Hexen- Sonderauftrag (Zvláštní pracovní skupinu pro čarodějnice) shromažďováním archivních materiálů o pronásledování pohanských náboženských praktik středověkou katolickou církví ve střední Evropě. Divize shromáždila téměř 30 000 dokumentů z různých místních a regionálních archivů. Jejím cílem bylo podle Himmlera vyřešit záhadu, jak mohlo být „dominantní árijsko-germánské přírodní náboženství poraženo dekadentním židovsko-křesťanským náboženstvím“.

Výzkumníci čarodějnic SS došli k závěru, že severské „čarodějnice“ jsou „garanty německé víry“ a „přírodními léčitelkami“ z nejstarších germánských ság. Tím, že středověká katolická inkvizice obvinila takzvané čarodějnice ze spolčování s ďáblem, kriminalizovala praktikování německého náboženství a ospravedlnila vraždění jeho duchovních vůdců.

Tyto teorie posunul o krok dál archeolog Otto Rahn, který údajně inspiroval zápletky a postavy ve Spielbergových filmech o Indiana Jonesovi. V knize Křížová výprava za grálem z roku 1933 Rahn tvrdil, že „Kristův pohár“ pochází z indického mani, symbolu kamene spadlého z nebe, který do Evropy z Himálaje přinesla bílá holubice. Rahnova druhá kniha Luciferův dvůr (1937), kterou sponzoroval Himmler a SS, šla ještě dál. V ní vyslovil domněnku, že grál leží v centru středověkého kultu luciferiánů – doslova uctívačů ďábla -, kteří vyznávali pohanské, urárijské náboženství pocházející z Tibetu a severní Indie přes Persii. Tito poslední představitelé indoárijské civilizace Thule (v západní tradici „Atlantida“), obvinění z kacířství a čarodějnictví, byli katolickou církví vyhlazeni, ačkoli jejich učení zachovali templáři a tibetští mniši.

Rahnovy teorie spojovaly tibetský buddhismus, hinduismus a indoárijskou mytologii s pohanstvím, luciferiánstvím a čarodějnictvím, které se ve středověku praktikovalo v Německu, například na Brocken v pohoří Harz, kde se odehrává scéna Valpuržiny noci v Goethově Faustovi. To vysvětluje, proč mnozí nacisté věřili, že Tibet je domovem starověkého indoárijského národa, který uprchl před zničením své urárijské civilizace (Atlantidy nebo Thule) po sérii povodní. Ačkoli se skutečně všechny tyto nordické a indoárijské náboženské tradice „zdánlivě ubíraly různými směry“, jak napsal historik George Williamson, všechny sloužily „k vytvoření národní religiozity, kterou nacistický režim chtěl“.

Někteří před okultismem varovali, ale nebyl omezen kvůli filozofii říše

Ne všichni nacisté byli nadšeni okultismem a pohanstvím. V květnu 1941 poslal Martin Bormann, který se měl brzy stát Hitlerovým zástupcem, nacistickým představitelům memorandum. „Konfesní a okultní kruhy,“ napsal Bormann, “se pokoušely šířit mezi lidmi zmatek a nejistotu prostřednictvím vědomého šíření zázračných příběhů, proroctví [a] astrologických předpovědí budoucnosti.“ Musíme „dávat pozor,“ dodal Bormann, „aby se žádní členové strany, zejména na venkově, nepodíleli na šíření politických věšteb, konfesijní víry v zázraky či pověry nebo okultního zázračnictví“. K razantnějšímu omezení okultismu ale nedošlo. A proč? Nacisté sami přijali mnoho okultních a okrajových vědeckých praktik. Aby přehodnotili vědecké bádání, zlepšili lékařské postupy, zvýšili hospodářskou produkci nebo formovali rasovou a sídelní politiku, sponzorovali nacističtí vůdci vše od astrologie a parapsychologie až po radiestézii (kyvadlové věštění).

Nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels si najímal astrology, aby pro něj připravovali materiály. O okultních experimentech parapsychologa Hanse Bendera informovaly významné noviny a sponzoroval je institut financovaný Říší, který financovali Hitler a Himmler. Hitlerova a Himmlerova oddanost bizarní doktríně Světové ledové teorie, která tvrdila, že nebeská tělesa z ledu určují běh vesmírných a lidských dějin, byla ještě mocnější. Režim dokonce využíval okultismem inspirované biodynamické zemědělství – založené na využití kosmických sil v půdě a hvězdách – k přípravě atletických hřišť v Berlíně pro olympijské hry v roce 1936.

Během války tento přístup k rozhodování a politice napomohl realizaci projektů fantastických i monstrózních. Třetí říše si přivlastňovala folklór, okultismus a okrajové vědy, aby ospravedlnila vojenskou agresi a územní expanzi. Prvky indoárijského náboženství a nordické mytologie byly základem nacistického pojetí geopolitiky a snah o pěstování spojenectví s asijskými a blízkovýchodními mocnostmi. Sám Hitler přistupoval k válečným operacím magicky. Při získávání podpory obyvatelstva a rozhodování se spoléhal na intuici a víru stejně jako na praktické posouzení vojenských okolností. Ministerstvo propagandy, SS a ministerstvo zahraničí zaměstnávaly profesionální astrology a věštce, aby vytvářeli válečnou propagandu a shromažďovali vojenské zpravodajské informace. Německé námořnictvo například v roce 1942 vytvořilo Institut kyvadla, který měl lokalizovat nepřátelské bitevní lodě.

A tím to všechno zdaleka nekončilo. Představitelé říše například věřili i na vampyrismus a lykantropii. A často o této tematice veřejně hovořili ve stranických médiích, ve kterých o svých obětech a politických oponentech hovořili v souvislosti s démony a dalšími nelidskými atributy, které měli mít.

Zdroj: History Extra, Museum of Tolerance