Myši a hmyz obtěžovali zemědělce i ve středověku

Myši a hmyz umí pěkně potrápit zemědělce tak běžného člověka. Lidé ve středověku si s nimi užili především kvůli šíření smrtícího moru, ale podle nových odhalení měli na svědomí i mnoho zničené úrody. Nová studie odhalila, že zemědělci z doby kamenné v jižní Francii bojovali s myšmi a hmyzem, kteří jim před 4000 lety hodovali na zásobách, uvedl server Newsweek.

Mezinárodní tým archeologů pod vedením Basilejské univerzity zkoumal vrstvy sedimentů ve třech pravěkých studnách, aby zjistil více o osídlení před zhruba 4 000 lety, a byl překvapen, když v jedné ze studní našel kosti více než 40 myší lesních.

Vědkyně z Basilejské univerzity doktorka Simone Haeberleová se domnívá, že byly součástí větší populace, kterou přilákaly zásoby potravin v osadě. Haeberleová předpokládá, že zemědělci myši, které se jim podařilo ulovit, hodili do nedaleké opuštěné studny.

„Myš lesní se tedy pravděpodobně usadila v lidských sídlech dříve, než ji v době bronzové vytlačila myš domácí,“ vysvětluje Haeberleová.

„To ukazuje, že lidé už tehdy měnili přírodní ekosystémy a že jejich sídla byla atraktivním prostředím pro některá divoká zvířata,“ dodala.

Archeoložka uvedla, že její výzkumná skupina objevila také pozůstatky mnoha druhů hmyzu, včetně hraboše obilného.

„Obilní hraboš je dlouhý jen několik milimetrů. Dodnes napadá sklady obilí,“ řekla.

Archeoložka Marguerita Schaeferová upozornila, že je „velmi vzácné, že lze na jednom místě zkoumat pozůstatky jak drobných savců, tak hmyzu“.

Dodala, že „odpadní materiál shromážděný ve studnách se díky trvalému vlhku a z toho plynoucímu nedostatku kyslíku mimořádně dobře zachoval“.

Basilejská univerzita zdůraznila význam výzkumu vzhledem k tomu, že předchozí výzkumy starověkých farem zanedbávaly vliv škůdců.

Unoverzita uvedla: „Zejména pro oblast západního Středomoří nebyl až dosud výskyt škodlivého hmyzu a hlodavců téměř vůbec zaznamenán.“

Zkoumání vědců proběhlo na neolitické osadě Les Bagnoles na jihu Francie, která byla datována do období přibližně 4 300 až 3 700 let př. n. l.

Neolit (10 000 až 4 500 let př. n. l.) byl posledním obdobím doby kamenné. Začala, když se některé skupiny lidí zcela vzdaly kočovného, lovecko-sběračského způsobu života a začaly se věnovat zemědělství.

Vědci z Basilejské univerzity zjistili, že neolitičtí osadníci v jižní Evropě reagovali na hrozbu drobných hlodavců a hmyzu přechodem na méně zranitelné druhy obilí.

„Kolem roku 4 000 př. n. l. přešli lidé na různých místech západního Středomoří z nahé pšenice, která je zranitelná vůči skladištním škůdcům, na pšenici luskovitou,“ uvedl vedoucí studijní skupiny profesor Ferran Antolin.

Antolin uvedl, že zemědělství 21. století by mělo vzít výsledek studie v úvahu. „Tyto odolnější obiloviny, jako je einkorn a emmer, dnes tvoří jen malou část naší obdělávané půdy,“ vysvětlil.

„Rozhodně by se jim měla věnovat větší pozornost, pokud jde o budoucí odolnost zemědělství,“ dodal.

Myšice lesní, která se vyskytuje na většině území Evropy, je velmi běžným a rozšířeným druhem. Jsou to především semenáři, zejména semen stromů, jako jsou dub, buk, jasan a lípa.

Hraboš obilní, známý také jako hraboš pšeničný, je hmyz, který se živí obilnými zrny včetně pšenice, ovsa, žita a ječmene. Může způsobit značné škody na sklizených skladovaných zrnech a má potenciál drasticky snížit výnosy plodin. Jeden pár hrabošů může vyprodukovat až 6 000 potomků ročně.

Zdroj: Newsweek.com