Město Picher v Oklahomě je toxické město duchů. Přispěla k tomu ekologická katastrofa
Kdysi prosperující město v Oklahomě je dnes známé jako jedno z „nejtoxičtějších měst duchů“ v Americe. Městské stavby, které nebyly zbourány, zničeny požárem nebo tornádem nebo se nezřítily, jsou opuštěné a chátrají. Socha gorily připomínající fotbalové mistrovství města v roce 1994 shlíží na prázdné parkoviště.
Nerostné bohatství
Picher se nachází na severovýchodě Oklahomy, na hranici států Oklahoma a Kansas. Je součástí okresu Ottawa a nejbližší obce, které nejsou zároveň městy duchů, jsou Commerce, Quapaw a Miami. Město vzniklo koncem roku 1913 kolem olověné a zinkové rudy nalezené v této oblasti. Bylo pojmenováno po O. S. Picherovi, majiteli společnosti Picher Lead Company. Picher byl zaregistrován v březnu 1918 a v roce 1920 zde žilo 9 726 obyvatel.
Picher byl součástí olověného a zinkového revíru Tri-State, který se skládal z Oklahomy, Kansasu a Missouri. Podle Oklahomské historické společnosti se zde nacházelo nejproduktivnější důlní pole v revíru, kde se v letech 1917 až 1947 vytěžilo rudy za více než 20 miliard dolarů. Více než polovina olova a zinku použitého v první světové válce pocházela z Picheru. Horníci, kteří olověnou a zinkovou rudu dobývali – jen v dolech v Picherově poli pracovalo v době těžebního boomu více než 14 000 mužů – byli mnohem náchylnější k silikóze, tuberkulóze, rakovině plic a selhání jater než průměrný člověk, uvedl list The Oklahoman.
Zdravotní problémy dětí a další katastrofy
Ale postupem času, když se nad městem začaly vršit haldy vedlejších produktů těžby olova a zinku, a dokonce i po ukončení těžby v 60. letech 20. století, se do největšího nebezpečí dostaly mladé generace. Podle CDC může vystavení olovu u dětí způsobit „poškození mozku a nervového systému, zpomalení růstu a vývoje, problémy s učením a chováním a problémy se sluchem a řečí“. Rodiny, které o nebezpečí olova nevěděly, nechávaly své děti jezdit na kolech po hromadách chaty, hrát si v ní a dokonce ji používaly na pískovištích.
Picher je součástí superzávadného území Tar Creek Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency) – je tak pojmenováno proto, že se oblast dostala do povědomí státní vlády a EPA v roce 1979, kdy z podzemních dolů začala vytékat voda do Tar Creek. V důsledku toho zanikla velká část rostlin a živočichů v potoce Tar Creek. EPA se začala obávat, že kyselá voda kontaminuje podzemní vody a půdu v oblasti. Na vyčištění lokality Tar Creek, včetně města Picher, byly vynaloženy miliony dolarů. To však nestačilo.
Evakuace města
Federální studie z roku 2006 podle listu The Oklahoman ukázala, že 159 domů, podniků a veřejných budov v Picheru je ohroženo zřícením kvůli značnému podkopání.
Zpráva uvádí, že od inventarizace provedené v roce 1982 geologickou službou Oklahoma Survey došlo v oblasti k 35 závalům.
Na základě těchto nových důkazů vyzval americký senátor Jim Inhofe k vykoupení všech obyvatel, kteří jsou ochotni se přestěhovat, aby se dostali z ohrožení. Během následujících dvou let se díky penězům od federální vlády přestěhovalo více než 200 rodin.
V roce 2008 pak tornádo o síle F4 srovnalo se zemí jižní polovinu města, kde zahynulo sedm lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Tato katastrofa urychlila odchod zbývajících obyvatel města, ačkoli list The Oklahoman v roce 2008 uvedl, že někteří obyvatelé měli pocit, že jejich výkupní cena nestačí na to, aby mohli začít znovu někde jinde.
Město duchů
Proces odkupu federálními úřady byl dokončen a město ukončilo svou činnost v roce 2009, ale ne všichni obyvatelé Picheru souhlasili s odchodem. V roce 2010 jich v hranicích bývalého města žilo 20, jak spočítalo americké sčítání lidu. Gary Linderman léta udržoval svou lékárnu Ole‘ Miners v provozu a v roce 2008 řekl listu The Oklahoman, že ji nezavře, dokud ho k tomu někdo nedonutí. To se stalo v roce 2015, kdy zemřel.
Zdroj: The Oklahoman