Kulový blesk – elektrický fenomén, který dosud nebyl zcela objasněn. V Brně popsali zvláštní jev
Kulový blesk není jen dle názvu nejznámější komedie o stěhovací akci, hlavně je to záhadná a nevysvětlitelná forma blesku, která mátla pozorovatele počasí v celé historii a dodnes přitahuje výzkumníky. Jev je obecně popisován jako světelná koule, která se objevuje při bouřkách, píše britský vědecký měsíčník Science Focus.
Zmínky o kulovém blesku v historii
Pozorování tohoto takzvaného elektrometeoru sahají daleko do historie. Světelné koule se objevují v legendách argentinské a chilské kultury Mapuche, ale nejstarší písemná zmínka pochází od anglického mnicha z roku 1195 . Popsal „hustý a tmavý mrak, vyzařující bílou látku, která pod mrakem vyrostla do kulovitého tvaru, z něhož k řece padala ohnivá koule“. Car Nicholas II dokonce oznámil, že byl svědkem tohoto jevu v kostele v Petrohradě jako malé dítě.
Historicky je zajímavý například kulový blesk, který se údajně objevil roku 1753 při pokusech německého fyzika působícího v Rusku, profesora Georga Wilhelma Richmanna ze St. Petěrburku, jenž byl inspirován pokusy Benjamina Franklina s klasickými blesky. Při pokusu o zachycení blesku pomocí papírového draka se objevil velký kulový blesk a po kontaktu s Richmanovou hlavou vědce zabil. Na jeho hlavě byla patrná výrazná červená skvrna, oděv a obuv jevily známky popálení, obuv se rozpadla na části; další účastník událostí byl odhozen a sražen k zemi, bylo poškozeno i vybavení bytu, rám dveří místnosti se roztrhl a samotné dveře vypadly z futer.
Pomocí vysokého napětí se (spíše jako vedlejší efekt jiných pokusů) dařilo relativně často vyrobit kulový blesk vynálezci Nikolu Teslovi, avšak rozhodující faktor tohoto úspěchu není znám. Snad je řešení v použitém materiálu, snad ve struktuře či funkci zařízení.
Český medializovaný případ kulového blesku
Případ, o kterém přinesl zprávy i tisk a Česká televize, se odehrál v Brně 28. října roku 2000 v normálním rodinném bytě. Kulový blesk se objevil v koupelně, kam vstoupil „skrze škvíru“ plechového odvodu spalin z plynového kotle a kde majitelce bytu způsobil popáleniny ruky a obličeje, a dále postupně prolétl celým bytem; tam jej pozorovaly další dvě osoby. Nakonec blesk explodoval v blízkosti okna v obývacím pokoji, přičemž došlo k opadání kousků vnitřní omítky, ke zničení žaluzií a vytrhnutí parabolické antény a úlomky skla byly nalezeny až 50 metrů od místa výbuchu. Bylo také poškozeno zařízení bytu. Svědci popisují jev jako bíle zářící objekt složený ze dvou částí, kulaté hlavy a spirálovitého ocasu, a uvádějí zvláštní zdánlivé nebo skutečné změny prostoru v blízkosti blesku, kdy mělo docházet k deformaci prostoru popsané jako „nafukování“ místnosti a zvláštnímu pocitu tlaku směrem od blesku. Poté, co blesk z místnosti vylétl, jako by se všechny rozměry vrátily do původního stavu.
Zatím neznámý původ jevu
Studie provedená v 60. letech 20. století pro americkou komisi pro atomovou energii zjistila, že kulový blesk vidělo 5 procent světové populace – přibližně stejný podíl jako ti, kteří zblízka viděli úder normálního blesku .
Vědci se domnívají že kulový blesk je skutečný, ale jak k němu dojde, je stále otevřenou otázkou. V roce 2014 čínští vědci zachytili video kulového blesku, když se snažili zaznamenat normální blesk. Jejich hodnoty ukazují směs atomů křemíku, železa a vápníku v kouli, což jsou všechny běžné složky půdy.
To dodává váhu teorii, že když blesk zasáhne půdu, vytvoří páru křemíkových nanočástic. Tyto částice reagují se vzduchem za vzniku světla a tepla při relativně nízkých teplotách. Nevysvětluje však pozorování kulových blesků procházejících stěnami nebo kokpity letadel. Ke konečnému odhalení této záhady bude zapotřebí další výzkum.
Byla podána řada dalších vysvětlení pozorování kulového blesku, z nichž některá jsou spíše úsměvná, jiná mohou vysvětlit jen velmi malou část pozorovaných jevů. Patří mezi ně např.: hořící koule bahenního plynu nebo vodíku, optický klam způsobený obyčejným bleskem, mimozemský původ nebo původ v paralelním prostoru/světě, resp. vyšší dimenzi (např. 4D). Každopádně je to neobyčejná záhada, s níž by se však nikdo nechtěl setkat v bezprostřední blízkosti.
Zdroj: Science Focus, wikipedia, osti, BBC