Jak vypadal Vyšehrad bez gotických věží? Stará malba zachycuje jedinečnou vyhlídku

Pohled na Vyšehrad, kterému jasně vévodí dvojice kostelních věží baziliky sv. Petra a Pavla, patří k nejcharakterističtějším pražským vyhlídkám. Věděli jste ale, že nebýt zásahu novogotických architektů v devatenáctém století, by Vyšehrad byl vlastně „jen“ pevností, z níž by nic na způsob současných věží ani náhodou nevyčnívalo?

Na cestě k baroku

Baziliku nechal na Vyšehradě založit již první český král Vratislav kolem roku 1070. Slavný Přemyslovec se tehdy na Vyšehradě činil: postavil zde například i nejstarší kamenný palác u nás. O baziliku dále pečoval například kníže Soběslav I. (o tomto vládci si můžete přečíst také zde) či královna Eliška Přemyslovna.

Po matce v přestavbě baziliky pokračoval i slavný Karel IV. K úpravám došlo i za dalšího v Praze sídlícího císaře, Rudolfa II. V polovině 18. století pak dostal kostel do parády Jan Blažej Santini a z baziliky svatého Petra a Pavla se stala barokní stavba!

„Návrat“ ke gotice

V 19. století byla ovšem gotika, kdysi Vasarim tak zavržená, opět v módě! Probošt vyšehradské kapituly Václav Štulc, který se výrazně postaral o zvelebení hradního areálu, rozhodl o přestavbě vyšehradského svatostánku zpět do jeho vrcholně gotické podoby. Projekt nebyl svěřen nikomu menšímu, než Josefu Mockerovi.

Josef Mocker má na svědomí řadu novogotických staveb. Už jen v Praze můžeme jmenovat kostel svaté Ludmily na Vinohradech. Co pak Mocker nestihl, dostavěl na začátku nového století jeho žák František Mikš. Právě tehdy do nebes vyšplhaly téměř šedesátimetrové věže, bez nichž si dnes Vyšehrad asi neumíme představit. A přesto se můžeme podívat na staré vyobrazení, na nichž bychom Vyšehrad asi poznávali jen těžko…

Archiv starších autentických pohlednic se starým Vyšehradem můžete nalézt zde.

Zdroje: ČADIL, Matěj. Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Praha 2, 2020. ČADIL, Matěj. Kostely Prahy 2. Praha 2, 2014. fotohistorie.cz