Ikonický Concorde: Pokrokové a ultra rychlé letadlo pohřbila nehoda a ekonomická situace
Concorde v mnoha směrech předběhl svou dobu. I přesto, že se jednalo o ultra rychlý způsob přepravy po celém světě, nakonec jej pohřbila tragická nehoda a ekonomická situace v leteckém odvětví.
Přepych a nadzvuková rychlost
Tisíce návštěvníků Leteckého muzea každoročně vstoupí do Concordu, aby obdivovali jeho přepychový interiér a představili si, jaké to je letět nadzvukovou rychlostí. Když byl Concorde v roce 1976 poprvé uveden do provozu, vzbudil jistě velký rozruch, ale existuje několik velmi dobrých důvodů, proč tento nadzvukový tryskový letoun s cestovní rychlostí přes Mach 2 a cestovní výškou 60 000 stop dnes nelétá.
Spolupráce Velké Británie a Francie
Během studené války chtěly Velká Británie a Francie cestovat vzduchem rychleji než rychlostí zvuku, což znamenalo, že obě země musely vytvořit letadlo rychlejší než jakékoli jiné komerční dopravní letadlo, které v té době létalo. Britští vývojáři byli ohromeni náklady na výrobu takového letadla, a proto oslovili ke spolupráci jiné země a nakonec spolupracovali s Francií.
Concorde byl vyvinut a vyráběn společně Francií a společností The British Aircraft Corporation na základě anglo-francouzské smlouvy. Bylo postaveno dvacet letadel, včetně šesti prototypů a vývojových letadel. Air France a British Airways byly jedinými leteckými společnostmi, které si Concorde zakoupily a létaly s ním. Letadlo využívali především bohatí cestující, kteří si mohli dovolit zaplatit vysokou cenu výměnou za rychlost letadla a luxusní služby. Concorde byl vyroben převážně z hliníku a vysokoteplotní slitiny srovnatelné s tou, která byla vytvořena pro písty leteckých motorů, aby vydržel vysoké vnější teploty a tepelnou roztažnost způsobenou cestováním nadzvukovou rychlostí.
Sklopná střecha byla jedinečným prvkem modelu Concorde. Byla zavedena proto, že delta křídla Concordu vyžadovala extrémně strmý úhel náběhu při přistání a vzletu. Dlouhá příď navíc ještě více zhoršovala viditelnost na ranveji. Sklopný čumák je navržen tak, aby snížil příď Concordu a zlepšil tak viditelnost při vzletu a přistání. Kapkovitý čumák nakonec vyžadoval 2 čelní skla, jedno připevněné na pohyblivou příď a druhé připevněné na kabinu pilota.
Nevýhody, kterým Concorde čelil
Jedním z problémů, které negativně ovlivnily úspěch Concordu, byly náklady na palivo. Při běžném letu spotřebuje Concorde 6 771 galonů paliva. Náklady na palivo rychle převýšily zisk z letu a provoz Concordu se stal nerentabilním. Ačkoli se náklady na letadlo a palivo ukázaly jako problematické, existovaly i další základní problémy, které přispěly k jeho pádu.
Další problém vyplynul z omezení nadzvukové dopravy. Concorde byl omezen pouze na nadzvukové lety nad oceánem, protože při přeletu nad hustě obydlenými oblastmi vysílal do vzduchu rázovou vlnu dostatečně silnou na to, aby roztříštila sklo. Města vydávala četné stížnosti na hluk, kdykoli Concorde proletěl nad nimi, což způsobilo leteckým společnostem a výrobcům velké bolesti hlavy.
Jedna událost však všechny tyto problémy zastíní. Concorde se 25. července 2000 stal účastníkem vážné nehody. Při letu 4590 společnosti Air France nějaká troska roztrhla pneumatiku a prorazila jednu z palivových nádrží. Požár a selhání motoru způsobily, že Concorde narazil do nedalekého hotelu a zahynulo celkem 113 lidí.
Zdroj: The Museum of Flight, Britannica