Hrůzný nález bezhlavých těl ve Vráblích na Slovensku – nalezeny ostatky obětí z kulturních obřadů
Slovensko-německý tým archeologů, který zkoumá jedno z největších středoevropských sídlišť z doby kamenné ve Vráblích na západním Slovensku, objevil pozůstatky tří desítek bezhlavých těl lidí, kteří mohli být zabiti při kultovních obřadech.
Ostatky pravděpodobně patří obětem kultu z doby kamenné a byly objeveny při výkopových pracích prováděných na padesátihektarové archeologické lokalitě Vráble.
Lokalita se datuje přibližně do let 5250-4950 př. n. l. a posledních sedm let vykopávek odhalilo mnoho zajímavých nálezů.
Zatím nejnovějším a vlastně nejhrozivějším nálezem jsou však ostatky téměř tří desítek lidí, kteří možná zemřeli strašlivou smrtí.
Odborníci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) a Christian-Albrechts-Universität Kiel uvedli, že na místě již dříve nalezli kostry, ale tento nález je velmi odlišný.
„V příkopu poblíž jednoho ze vstupů jsme objevili masu lidských kostí, z níž se nám podařilo identifikovat nejméně 35 koster,“ vysvětluje antropoložka Zuzana Hukeľová ze SAV a dodává, že již během výkopu bylo vidět několik původních zlomků.
„Těla původně ležela v různých polohách – na zádech, na břiše, na boku, některá v žabí poloze.“
„Společným znakem je, stejně jako u předchozích odkrytých koster, že pohřbeným jedincům na dně příkopu chybí hlava. Našli jsme pouze jednu dětskou lebku a jednu část sáněk.“
První zjištění naznačují, že mnoho mrtvých jsou mladí lidé.
Archeologové musí provést další doplňující testy, aby zjistili, zda jedinci zemřeli samostatně, byli zabiti v rámci kultovních obřadů, nebo se stali obětí epidemie.
Budou také pátrat po případných genetických vazbách mezi nimi a po tom, zda byly hlavy násilně odstraněny, nebo k oddělení došlo až po rozkladu těla.
Teprve pak budeme schopni odpovědět na několik otázek o sociální kategorizaci obyvatel [lokality], pravděpodobně i o vznikající sociální nerovnosti v podmínkách raně zemědělských společností, a snad i rekonstruovat fungování či příčiny zániku tohoto rozsáhlého sídliště,“ vysvětlil ředitel archeologického ústavu Matej Ruttkay.
Badatelé dodali, že některé jejich další poznatky o osadě byly výjimečné.
„V závěrečné fázi provozu byl jeden z areálů opevněn příkopem se šesti vstupy do osady, který byl zdvojen palisádou.“
„To bylo v tehdejší střední Evropě naprosto výjimečné,“ vysvětluje Ivan Cheben, vedoucí archeologického výzkumu SAV. „Přítomnost více než 300 dlouhých domů jsme potvrdili také podrobným geofyzikálním průzkumem. Je možné, že v jednotlivých fázích fungování osady mohlo být současně využíváno 50 až 70 domů.“
Ve Vráblích byla nalezena jedna z největších městských aglomerací doby bronzové v Evropě. Jde o nejstarší doklad tohoto osídlení, které se datuje do neolitu (6000-2000 př. n. l.), a první písemná zmínka pochází z roku 1265 jako Verebel.
Rozlohou 20 hektarů je větší než současné Mykény a Trója. Osadu obývalo přibližně 1000 lidí a budovy byly postaveny kolem ulic. Jako opevnění fungovaly tři zpevněné příkopy. Lokalita – spjatá s kulturou Madarovce – je zároveň nejsevernějším známým tellem ve střední Evropě z mladší doby bronzové.
Zdroj: sav.sk