Decimace. Slovo původně označuje starořímský vojenský trest
Zdecimovat – tohle slovo dnes běžně používáme jako synonymum k zničit nebo převálcovat. Ale jeho doslovný význam je „odstranění desátého“. A to ne jen tak čehokoliv, konrétně mluvíme o desátém členovi jednotky řísmké armády. Decimace totiž označovala ve starověkém Římě jeden z vojenských trestů, píše server All That Is Interesting.
V Římě to začalo, ale neskončilo
V dávných dobách bylo jen málo armád obáváno tolik jako římská. A římští generálové občas sahali k extrémním opatřením, aby udrželi své vojáky v poslušnosti. Jedním z nejkrutějších trestů, které používali, byla decimace, tedy zabití jedné desetiny neposlušné jednotky.
Decimace byla používána střídmě, ale efektivně. Spočívala v rozdělení neposlušné legie do skupin po deseti mužích a poté losování mezi vojáky v každé z nich. Voják s nejkratší slámkou ve své sekci byl zabit ostatními devíti členy své skupiny. Jak vysvětlil řecký historik Polybios kolem roku 150 př. n. l., decimace byla obvykle použita na vojáky, kteří opustili své pozice během bitvy.
„Tribun shromáždí legii, přivede ty, kteří opustili řady, ostře je pokárá a nakonec losem vybere někdy pět, někdy osm, někdy dvacet viníků, přičemž tak upraví počet vybraných, aby tvořil co nejblíže desetině těch, kteří byli vinni zbabělostí,“ napsal Polybios podle Cambridge University Press. „Ti, na které padne los, jsou nemilosrdně ubiti.“
Po přelomu letopočtů decimace pokračovala jen zřídka. Ancient Origins uvádí, že Marcus Antonius použil decimaci k potrestání svých mužů po jejich porážce Parthy v roce 35 př. n. l. Stovky let poté údajně císař Maximian použil decimaci k pomalé eliminaci každého posledního muže křesťanské legie, která odmítla bojovat proti svým spolukřesťanům v roce 286 n. l.
Ačkoli se tento vojenský trest zdá být obzvlášť barbarský, neskončil zcela ani s pádem Římské říše. Ve skutečnosti decimace pokračovala v nějaké formě až do 20. století.
Decimace v moderním provedení
Po pádu Římské říše armády v Evropě a mimo ni pokračovaly v používání decimace jako trestu, i když jen vzácně. Tento trest byl použit po několika bitvách během třicetileté války (1618–1648) a paraguayské jednotky byly potrestány decimací během války trojité aliance (1864–1870).
Dokonce i v moderní době některé armády rituální trest provozovaly, aby udržely vojáky v lati. Italský generál z první světové války Luigi Cadorna údajně decimoval 141. pěší brigádu Catanzaro poté, co v roce 1917 vzbouřila. Celkem bylo na Cadornaův rozkaz zabito asi 750 mužů.
Francouzští vojenští vůdci také použili decimaci k potrestání jednotek během první světové války, když v prosinci 1914 zastřelili každého desátého muže z Regimentu mixte de Tirailleurs Algérien (Smíšený alžírský pěší regiment). To poté, co vojáci selhali v boji v prvních týdnech konfliktu.
O čtyři roky později použila finská bílá garda decimaci k zabití komunistických povstalců. Během takzvané loterie v Huruslahti v roce 1918 vyzvala zjaté účastníky občanské války a nařídila každému dokonce pátému muži, aby vystoupil vpřed — načež byli zastřeleni.
Decimace může být starověkým trestem, ale zachovala si svou účinnost. Římany byla používána střídmě, přesto si vytvořila děsivou pověst, která vrhala dlouhý stín na historii. Bez ohledu na to, zda bojovali ve Samnitských válkách, třicetileté válce nebo první světové válce, vojáci hluboce obávali tohoto trestu, který své oběti vybíral náhodně.
Jak napsal Polybios: „Nebezpečí a strach z losování osudného losu působí na všechny stejně, protože je nejisté, na koho padne; a jelikož veřejná hanba přijímání ječmenových přídělů dopadá na všechny stejně, tato praktika je nejlépe vypočítána jak k vzbuzení strachu, tak k nápravě škody.“
Zdroj: All That Is Interesting