Astrologie a znamení zvěrokruhu – reálný základ nebo holý výmysl? Věda má jasno, lidé méně

Přidat na Seznam.cz

Lvi a Panny mohou být dobrými přáteli, ale neměli by spolu chodit. Lidé narození ve znamení Býka jsou tvrdohlaví. Blíženci jsou hraví. Může to opravdu být tak, že lidé narození pod stejným znamením mají podobné osobnostní rysy? Studie z roku 2017 publikovaná v časopise The International Journal of Science in Society se to snažila zjistit.

Z empirického pohledu jde o pseudo-vědu

Studie využila data z jihoafrické vládní agentury, kde 65 268 uchazečů o zaměstnání vyplnilo dotazník osobnosti jako součást přijímacího řízení. Všichni účastníci měli 12 let školní docházky a uměli anglicky. Pod dohledem psychologů vyplnili test Basic Traits Inventory (BTI).

BTI měří pět hlavních osobnostních faktorů — extroverzi, neuroticismus, svědomitost, otevřenost zkušenosti a přívětivost. Každý z těchto faktorů má několik aspektů. Extroverze například zkoumá společenskost, pozitivní afektivitu, vůdcovství, hledání vzrušení a živost. Neuroticismus naopak zkoumá, jak osoba negativně reaguje na své prostředí. Mezi aspekty patří úzkost, deprese, sebekritika a afektivní stabilita (což znamená, že se snadno rozčiluje).

Říct, že Blíženec je hravý, by pravděpodobně znamenalo, že získal vysoké skóre v extroverzi, konkrétně v aspektu živosti. Nebo říct, že Býk je tvrdohlavý, by naznačovalo nízké skóre v faktoru otevřenosti zkušenosti.

Ve studii vědci provedli statistické analýzy, aby hledali podobnosti mezi výsledky BTI a sdíleným znamením. Studie dOstatečnou podobnost neobjevila. Být Pannou neznamenalo, že by osoba měla obdobnÝ výsledek v testu BTI s jinými Pannami. Analýza také nezjistila statistické rozdíly mezi různými znameními. Váhy nebyly odlišné od Pan, Ryb nebo Kozorohů.

Studie dospěla k závěru, že stereotypy o znameních jednoduše nejsou pravdivé a je třeba je opustit: „Toto potvrzuje vědecké vyšetřování, že astrologie by měla být vnímána jako to, co je, totiž zastaralý, archaický systém víry založený na mytologických předpokladech.“

V astrologii stejně alespoň trochu věří významné části populací

Média, sociální sítě a digitální aplikace v poslední době přispěly k novému rozmachu astrologie. Ačkoli je dobře prokázáno, že většinou nefunguje, 27 % Američanů a 23 % Francouzů jí věří, zatímco 46 % Mexičanů považuje svůj horoskop za něco důležitého ve svém životě. Proč tomu tak je?

Astrologie je vysoce ziskový byznys. Jen v USA přinesly astrologické aplikace v roce 2019 svým tvůrcům 40 milionů dolarů. Nejzajímavější na tom všem je, že lidé jsou náchylní k chybám a předsudkům spojeným s hodnocením a uvažováním. To znamená, že horoskopy zapadají do našich mentálních mechanismů. Konkrétně se spoléhají na to, co nazýváme potvrzovací zkreslení a Forerův efekt.

Potvrzovací zkreslení ukazuje, že předchozí víry a očekávání mohou ovlivnit výběr, uchovávání a hodnocení důkazů; tedy hledáme informace, které podporují naše názory, a ignorujeme informace, které je zpochybňují.

Například, pokud náš horoskop říká, že „dnes bude den plný silných kontrastů“ a my máme velmi klidný den, jednoduše tuto předpověď ignorujeme. Naopak, pokud skutečně zažijeme den plný kontrastů, první, co nás napadne, je: „Samozřejmě, horoskop mě varoval.“

Forerův efekt je psychologický fenomén, který spočívá v tom, že vnímáme obecné a nejasné popisy (aplikovatelné na každého) jako velmi přesná tvrzení (specificky vytvořená pro nás). V experimentu ho ilustroval psycholog Bertram Forer, když požádal studenty, aby vyplnili osobnostní test. Poté jim předložil analýzu jejich osobnosti. Studenti pak hodnotili přesnost Forerovy analýzy na stupnici od 0 do 5. Průměrná známka byla 4,3, ale přitom všichni studenti dostali stejný posudek, který byl složen z vět z různých horoskopů.

Zdroj: Discover Magazine, Scientific American