Tajemství benátské architektury: Město stojí na milionech dřevěných kůlů
Benátky patří se svou pozoruhodnou architekturou mezi nejkrásnější města světa. Jejich základy položili obyvatelé severní Itálie již v 5. století našeho letopočtu na měkkém podloží. A právě na něm stojí dodnes. Za jejich stabilitou nestojí beton ani moderní technologie, ale miliony dřevěných kůlů zatlučených do dna laguny. Budoucnost ale Benátkám příliš nepřeje – stavby se postupně propadají a hladina moře stoupá.
Italské město Venezia, počeštěně Benátky, se rozprostírá na 118 drobných ostrůvcích. Nachází se v laguně na severu Jaderského moře. Toto město se stalo proslulým svou nádhernou architekturou protkanou hustou sítí kanálů s romantickými gondolami. Jeho vznik už se však v tomto nadpozemském duchu nenese. Po zániku Západořímské říše se obyvatelé museli schovat před nájezdníky. Jediné možné útočiště představovala právě tato nehostinná bažina. Navzdory všem nepříznivým podmínkám se místním podařilo proměnit vodnatou oblast plnou bláta na námořní mocnost spojující Evropu a Orient.
Zrození města ve vodě
Založení Benátek se datuje přibližně do 5. století našeho letopočtu. Obyvatelům severní Itálie hrozilo nebezpečí vpádu Hunů a germánských kmenů, které v této době drancovali celou zemi. Laguna, ačkoli se na první pohled zdála být nepřístupná, sloužila jako ochrana před barbary dokonale. Sice oblast nenabízela žádnou pevnou půdu pro stavbu budov, to však lidem nebránilo v prosperitě.
Na milionech kůlů
Základem benátské architektury se staly dřevěné kůly. Ty byly zatloukány hluboko do dna laguny, které tvoří měkké vrstvy jílu a písku. Pod každou budovou bylo nutné položit stovky kůlů, aby vytvořily pevný základ pro následující kamenný pokryv. Dřevo muselo být velmi nahuštěné vedle sebe – jen tak totiž kůly dokážou udržet tíhu celé budovy. Na kamenném povrchu se již daly vystavět domy. Stavby měly tenké stěny a častým prvkem se staly oblouky napomáhající stabilitě.
Dřevo se používalo takové, které dobře odolává vlhkosti – to znamená obvykle modřín, olše nebo dub. Okolí neoplývalo hustými lesy, a tak se materiál dovážel například z Chorvatska nebo Slovinska.
Jak to, že to funguje i dnes?
Přestože pro výstavbu Benátek bylo použito dřevo s lepší odolností proti vodě, nevysvětluje to, proč kůly za tu dobu nezačaly hnít. Je to díky tomu, že se ve vodě vytvořilo speciální prostředí. Pod vodou totiž není přístup kyslíku, takže nejenže zde nežijí organismy, které by rozkladu napomáhaly, ale také samotný kyslík nemůže zahájit přirozené hnilobné procesy.
Kromě nedostatku vzduchu nevídanou odolnost podporuje slaná voda obsahující minerály. Ty se se solí ukládají do dřeva a výrazně ho tím konzervují a zpevňují. Po delším čase se ze dřeva stává téměř kámen.
Benátky pod hladinou
Nepopiratelným faktem bohužel je, že Benátky se postupně potápí. Důvodem je samozřejmě očekávaná geologická činnost, kdy se kůly pod tíhou pomalu zabořují hlouběji do jílu a písku pod vodou. Kvůli globálnímu oteplování se však vytvořila další příčina. Tou je zvedání hladiny oceánů z roztávajících ledovců. Celé město se tak ocitá čím dál níž pod hladinou a musí častěji čelit ničivým záplavám.
Průměrně se Benátky potápí 1 až 2 mm za rok. Ač se číslo může zdát být nízké, navyšuje ho intenzivní turismus a lodní doprava. Velké lodě způsobují velké vlny, jež neustále rozrušují základy budov. Město bylo opatřeno protipovodňovým systémem MOSE, který v případě nebezpečí oddělí lagunu od zbytku moře.
Benátky jsou výjimečné italské město. Jeho architektura odráží lidskou schopnost přizpůsobit se jakýmkoli podmínkám. Turisty fascinuje svou důmyslností, krásou a technickým řešením. Tak majestátní město, které bylo vybudované bez jakýchkoli moderních technologií, dodnes stojí na dřevěných kůlech. Smutnou realitou však je, že jeho budoucnost nejspíš nebude mít dlouhodobě pozitivní výhled. Klimatická změna, masový turismus a náš přístup k nim rozhodne, jestli Benátky přežijí, nebo skončí pod hladinou.
Zdroje: Ct24.ceskatelevize.cz, Novinky.cz, Objevim.cz, En.wikipedia.org, BBC, Nature
