Nikolajevův plyn: Ruský spánkový experiment je jen mýtus

Přidat na Seznam.cz

Možná jste někde slyšeli příběh o Nikolajevově plynu – záhadné látce, která prý dokáže udržet lidi dlouhé týdny vzhůru. Internet je plný strašidelných příběhů o ruském experimentu z padesátých let, kdy pět vězňů dostalo tento plyn a postupně se z nich stala monstra. I když to zní děsivě, jde spíš o dílo fikce než o realitu.

Chemický pokus
Představa chemického vylepšení lidského oragnismu je tu od nepaměti, ale rizika stále přetrvávají, zdroj: Shutterstock

Legenda: Příběh z internetu

Celé to začíná v padesátých letech v Sovětském svazu. Podle legendy vědci testovali tajný plyn na pěti politických vězních. Chtěli vytvořit supervojáky, kteří nebudou muset spát.

Experiment probíhal v uzavřené místnosti, kde plyn bránil lidem usnout. První týden všechno vypadalo normálně, ale pak se věci pokazily. Vězni začali křičet, škrábat se a postupně ztráceli rozum.

Po dvou týdnech se změnili v něco nelidského. Jedli vlastní maso, napadali se navzájem a když chtěli experiment ukončit, odmítali místnost opustit. Říkali, že už nejsou lidé a potřebují plyn. Zní to jako silný příběh, ale naštěstí je to jen výmysl.

Léky na stole
Experimentální léky mají často svůj původ v armádních laboratořích, zdroj: Shutterstock

Realita: Co je pravda?

Nikolajevův plyn z té legendy vůbec neexistuje. Celý příběh je creepypasta, jinak řečeno hororový výmysl určený čistě k pobavení.

Ale látky ovlivňující spánek doopravdy existují. Stimulanty jako metamfetamin nebo modafinil dokážou udržet člověka vzhůru mnoho hodin nebo i dní.

Sovětští vědci skutečně testovali různé látky. Zkoušeli séra pravdy, drogy na ovlivnění nálady i stimulanty. Ale nic jako Nikolajevův plyn nikdy nevytvořili.

Co se používá dnes?

V medicíně se používají stimulanty k léčbě poruch spánku. Modafinil dostávají lidé s narkolepsií – nemocí, během které člověk usíná v nevhodnou chvíli a bez schopnosti toto nutkání ovládat.

Spousta lidí (i legální) stimulanty zneužívá. Studenti je berou před zkouškami, aby se vydrželi celé noci učit. Programátoři je používají při velkých projektech. Řidiči kamionů na dlouhých cestách.

Skutečné experimenty

Experimenty se spánkem se však skutečně dělaly, jen nebyly tak hrozivé. Nejslavnější je případ Randyho Gardnera z roku 1964. Sedmnáctiletý kluk vydržel 264 hodin bez spánku – skoro jedenáct dní.

Gardner nepoužíval žádné drogy, jen silnou vůli. Po třech dnech měl halucinace, po týdnu se mu třásly ruce. Nakonec spal čtrnáct hodin a byl v pořádku.

Američané v 60. letech testovali LSD na vojácích bez jejich vědomí. To byl projekt MKUltra. Tyto experimenty byly skutečné a rozhodně neetické.

Nebezpečí stimulantů

Dlouhodobé užívání má za následek závislost, poškození srdce, problémy s nervovým systémem. Lidé na pervitinu často mají i trvalé psychické a sociální problémy.

Samotný nedostatek spánku pak může člověka i zabít. Po třech dnech bez spánku přicházejí halucinace, po týdnu může selhat celý organismus. Žádná chemie ho totiž nedokáže nahradit. Pro lidské tělo je naprosto nezbytný.

Co přinese budoucnost?

Vědci hledají bezpečnější způsoby na ovlivnění spánku. Testují magnetické pole, ultrazvuk, světelnou terapii. Cílem je ale pomoci lidem s dlouhodobými problémy, ne vytvářet supervojáky.

Technologické firmy investují miliony do výzkumu spánku. Google a Facebook chtějí pochopit, jak zlepšit výkon lidí bez poškození zdraví. Vznikají aplikace na sledování spánku. Možná dokonce sami máte chytré hodinky, které vám řeknou, kdy jít spát a jak dlouho jste byli v jednotlivých spánkových fázích. Nikolajevův plyn však nechte v říši fikce.

Zdroje: Wikipedia, ARMYWEB, denik.cz, NIH, Britannica, National Library of Medicine, The Lancet, BBC, Harvard Kennedy School