Na Marsu se objevilo cosi podivného. Vědcům svitla nová naděje, že se zde vyvinul život
Rover Perseverance narazil v deltě někdejšího jezera v kráteru Jezero na útvar, který vědci jen těžko odbývají jako „obyčejný kámen“. V řeči geologů jde o vzorek z oblasti Bright Angel/Cheyava Falls. V řeči všech ostatních: povrch posetý drobnými zrny a tečkami, pod nimiž se ukrývají zvláštní minerály a stopy organických látek. Na rudé planetě se tak znovu rozhořela naděje, že v dávné minulosti mohla hostit mikrobiální život.
Kámen, do kterého se rover zakousl vrtačkou, nese kombinaci textur a chemických náznaků, které na Zemi často vznikají v souvislosti s mikroorganismy. Vzorek obsahuje minerály jako vivianit a greigit a jeho povrch je nepravidelně posetý tečkami a zrny připomínajícími shluky, které na Zemi někdy zanechávají kolonie mikrobů. K tomu přidejme, že jde o místo, kudy kdysi protékala řeka do prastarého jezera – tedy prostředí, kde koloběh vody a minerálů dokáže vytvořit chemickou dílnu pro vznik života. V součtu to není důkaz, ale je to velmi silná indicie.
Proč zrovna tohle vzbuzuje takové naděje
Klíčem je souhra tří věcí: voda, vhodná chemie a energie. Delta v Jezeru nabízí jasné stopy po vodě. Chemii dodává směs fosforečnanů a sulfidů železa, které se na Zemi běžně pojí s rozkladem organické hmoty a s mikrobiálními procesy v bahně či jezerních sedimentech. Energii mohl dodávat průběžný přísun minerálů z okolních hornin. A pak je tu přístroj SHERLOC na rameni roveru, který opakovaně nachází rozmanité organické molekuly v jemných žilkách hornin. Organika v kombinaci s biologicky podezřelými texturami je přesně ten typ skládačky, který vědci dlouhé roky doufali najít.
Mars už dřív naznačoval, že kdysi uměl životu přát
Není to první signál. Sesterský rover Curiosity našel ve starších vrstvách v Galeových horách šestiúhelníkové praskliny v bahenních deskách, tedy důkaz cyklů, které jsou pro vznik složitějších organických molekul ideální. Na Marsu se navíc opakovaně objevily záhadné výkyvy metanu. Ten může vznikat i geologicky, ale na Zemi ho často produkují mikroorganismy. I kdyby byl metan na Marsu jen geologický, ukazuje na aktivní podzemní děje, které mohou vytvářet kapsy s chemií použitelné pro život.
Pozor, zatím nejde o objevení života
Všechno stojí a padá na slovíčkách potenciální biosignatury – tedy náznaky, které se dají vysvětlit životem, ale i neživou chemií. Stejné tečky či zrnité agregáty může vytvořit i horká voda proudící horninou, srážení minerálů nebo následné přehřátí horniny po impaktu. Právě proto je tak důležité dostat pečlivě zapečetěné vzorky do laboratoří na Zemi, kde je lze rozpitvat metodami, které žádný rover na Marsu nezvládne. Perseverance už má kolekci tub s nejcennějšími kousky uloženou, ale jejich návrat brzdí finance a technické peripetie. Věda si tak musí vystačit s tím, co zvládne na místě.
Jak by mohl vypadat další postup
Nejbližším cílem je zjistit, zda se podezřelé textury a minerály vyskytují jen v jednom místě, nebo tvoří širší vrstvu v deltě. Pokud se potvrdí, že jde o rozsáhlejší jev, roste šance, že nejde o náhodu. Paralelně běží pečlivé srovnávání se vzorky ze Země: vědci hledají shody s usazeninami, kde se minerály jako vivianit a greigit vážou na mikrobiální povlaky. Rozuzlení ale nejspíš přinese až kompletní laboratorní rozbor na Zemi – od izotopové chemie po hledání struktur v řádu nanometrů.
Proč je to důležité
Objev z Jezera se odehrává v době, kdy se rozhoduje o rozpočtech a prioritách. Přitom právě tato série skromných, ale tvrdohlavých roverů ukazuje, jak daleko nás může dovést trpělivé mapování kamenů a prachu. Stačil jeden „divný“ kámen a diskuse o životě na Marsu udělala skok, který se nepovedl žádné superdrahé misi. Ať už závěr dopadne jakkoli, tahle etapa výzkumu nám už teď vrací jednu zapomenutou ctnost: nebát se říct „ještě nevíme“, a přesto mít dobrý důvod těšit se na odpověď.
Zdroje: time.com, theverge.com, science.nasa.gov, news.uchicago.edu
